Portrét temperamentní a zároveň plaché herečky s přitažlivým smyslem pro humor, která v těchto dnech oslavila 75. narozeniny (2011). Připravili Z. Maléřová a G. Agathonikiadis
V těchto dnech si připomínáme výročí narození Jany Synkové (18. 4. 1944), jež patří mezi naše nejosobitější divadelní a filmové herečky. Narodila se do rodiny pražského advokáta, po prarodičích ale zdědila umělecké geny - dědeček Richard Menšík a babička Emílie Hermannová byli významné osobnosti Vinohradského divadla. Jana přišla v útlém dětství o maminku a ve své uzavřenosti našla svůj svět v hudbě, literatuře a především v divadle. Ještě během studií herectví se sama stala matkou a svou novou životní roli dokázala spojit s úspěšnou cestou po divadelních jevištích. V prvním angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci se potkala s Janem Schmidem a jeho Ypsilonkou. S obojím spojila svůj život. Její komediální talent, temperamentní projev a smysl pro grotesku se v ní snoubí s překvapivou plachostí a pevností a díky tomu vdechuje život neopakovatelným a často výstředním postavám. Vedle plejády jedinečných divadelních postav v inscenacích Dvanáct křesel, Makbeth, Třináct vůní, Outsider či Král Ubu získala výrazné příležitosti i před kamerou, především v nezapomenutelné roli tety Kateřiny v seriálu Saturnin (1994). Role odpovídající jejímu naturelu ztvárnila i v Kamenném mostu (1997), kde se zhostila postavy režisérky inspirované Věrou Chytilovou, a nedávno v komedii Chata na prodej (2018), která ji vynesla nominaci na Českého lva.