Kalvárie Vyskeř
O Velikonocích si nejen věřící připomínají příběh Kristova ukřižování a vzkříšení. Odnepaměti proto mířili do míst s ním spjatých. Jenže to si nemohli dovolit všichni. Boloňský biskup Petronius se proto v 5. století rozhodl nechat vybudovat napodobeninu Božího hrobu. Podobných počinů začalo přibývat a začaly vznikat i cesty připomínající poslední Ježíšovu pouť. Mívaly nejprve 2 pak 7, 9 i 19 zastavení. Na dnešních 14 se jejich počet ustálil až v 17. století. Přesně tolik jich má i kalvárie na kopci Vyskeř, který je už po staletí vyhledávaným poutním místem. Prozradíme vám, kdy a z jakého důvodu se jím stal.

Holubičky
Ke svátkům jara neodmyslitelně patří i malovaná či jinak zdobená vejce. Hospodyně je rozdávaly koledníkům, ale ta nejhezčí si ponechávaly k výzdobě světnice. A z některých kraslic pak taky vytvářely holubičky, které většinou věšely nad stůl. V některých domácnostech jich mívali i šest najednou. Pro většinu lidí symbolizovaly Ducha svatého. Největší oblibě se tenhle zvyk těšil na počátku 19. století, pak upadl v zapomnění. Dnes se ho někteří lidé snaží zase oživit. Patří mezi ně i Iva Jaklová z Chotěboře, která nám ukáže, jak si takovou dekoraci můžeme vytvořit.

Příběhy apoštolů a evangelistů
Součástí Kristova příběhu byli i jeho nejvěrnější učedníci, tedy apoštolové. Byli jím vybráni, aby ve světě šířili novou víru. Svůj úkol plnili i po Ježíšově smrti a většina z nich za to zaplatila životem. Nejspíš si pamatujete, že jich bylo dvanáct a jeden z nich svého učitele zradil. Ale o jejich osudech toho moc nevíme. Napravit se to rozhodli ve Vlastivědném muzeu v Šumperku, kde připravili výstavu jim věnovanou. Dozvíte se na ní mimo jiné to, jak bývají zobrazování a spoustu dalších zajímavostí o jejich životech. Společně si ji projdeme.

Velikonoční pečení
Svá pravidla má i velikonoční tabule. Podle tradice by na ní neměl chybět beránek. Je symbolem nevinnosti, čistoty a obětování. Proto je spjat i s Ježíšem, který se obětoval pro spásu světa. Pečou se taky mazance a koláče, které svým tvarem připomínají zářící Slunce na obloze. Kynuté těsto zase stejně jako nový život nabývá na objemu. Oblibě se ale těší i zajíčci, kvítí nebo vajíčka z perníku. Ty pravidelně připravují a zdobí i Lucie a Barbora Fabišíkovy ze Zruče u Plzně. Budeme je sledovat při tvorbě, prozradí nám, jak připravují těsto a co je nejdůležitější při jejich krášlení různými dekory.

Droždínské hody
Pro křesťany je vyvrcholením svátků jara neděle, kdy si připomínají Ježíšovo zmrtvýchvstání. Obyvatelé Droždína, donedávna vesnice, teď už městské části hanácké metropole Olomouc, mají o důvod k oslavám víc. Kristus je totiž už po staletí ochráncem, tedy patronem obce. A proto si tento den užívají opravdu naplno. Slaví hody. Vydávají se dokonce v průvodu plném symbolů ke kostelu na svatém Kopečku. Dlouhou místní tradici trvající od 17. věku přerušila jen druhá světová válka a nepřál jí ani minulý režim. Naštěstí byla obnovena a právem si vysloužila zápis mezi kulturní památky Olomouckého kraje.

Kraslice zdobené jezerní sítinou
I při zdobení velikonočních kraslic platí ono známé - jiný kraj, jiný mrav. Technik existuje celá řada a v rodinách se často předávají z generace na generaci. Ke specialitám Slovácka patří už přes století krášlení vyfouknutých vajec jezerní sítinou. Hotové výtvory sloužily jako dekorace domácností, věšely se na vrcholek májky a někde je dokonce dávali dětem jako chrastítka. Neobvyklý materiál, který připomíná špagety, si oblíbila i Zuzana Kotačková ze Starého Města u Uherského Hradiště. Kouzli s ním už déle než 20 roků a ukáže nám, co všechno z něj dokáže vytvořit a jak se s ním pracuje.