Život obyvatel bulharského pohoří Rodopy mezi skutečností a mýtem (2010). Režie S. Lazarová
Rodopy jsou turisticky stále populárnější pohoří v jihovýchodní Evropě, z něhož osmdesát procent náleží Bulharsku, zbytek patří Řecku. Nejde jen o nádherný a minimálně dotčený kus přírody s krasovými jevy a hustými listnatými lesy. Jedná se i o svébytnou etnografickou oblast, v níž se především prolínají vlivy křesťanství a islámu a dodnes tu narazíme na svébytné ozvěny pradávné thrácké kultury.
Naším průvodcem byl typický Rodopan, se kterým jsme se vydali do rozsáhlého pohoří hledat "domov" a "vlastní identitu". Zúčastnili jsme se maškarních rituálů, majících pohanské kořeny, i obřadů na počest Velké Bohyně Matky a Boha Slunce. Prohlédli jsme si "domečky pro duši" bulharské výtvarnice Zoriny Milkovské, inspirované dávnou tradicí starých Thráků o "příbytku mrtvých duší". Jaký je to vlastně "dům", který protagonista hledá v magických a posvátných horách Rodopy? Je skutečný, nebo je to jen přelud?