ČT1

Kalendárium

15.4.2019 od 01:55 do 02:10

„Příliš mnoho lidí utrácí peníze, které nevydělali, za věci, které nepotřebují, aby udělali dojem na lidi, které nemají rádi,“ tvrdí americký herec a muzikant Will Smith.

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

15. duben 1894 – Nikita Sergejevič Chruščov († 11. 9. 1971)

Začneme jednou kontroverzní postavou, která výrazným způsobem ovlivnila ruské dějiny. Prvním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Nikitou Sergejevičem Chruščovem.

Ačkoliv byl z rolnické rodiny, brzy se vypracoval na vysokého funkcionáře a prosadil se i v nejbližším kruhu Stalinových spolupracovníků. Uměl se dobře zbavovat svých konkurentů, a tak se po Stalinově smrti v roce 1953 stal jeho nástupcem. Překvapivě ale nešel v jeho stopách.

Po pětadvaceti letech Stalinovy tyranie, kdy v Rusku zemřelo přes dvacet milionů lidí, ať už při hladomorech, ve vězeňských táborech anebo byli rovnou zastřeleni, Chruščov zcela šokoval 20. sjezd KSSS. Ve svém několikahodinovém projevu nazvaném O kultu osobnosti a jeho důsledcích.

Na konci 50. let se Chruščov sice vypravil do západních zemí a trochu tak zmírnil mezinárodní napětí, ovšem ne na dlouho. Jeho rozhodnutí o vybudování Berlínské zdi nebo o umisťování jaderných raket na území Kuby málem vyvolalo další světový konflikt. Chruščov nedokázal zkrotit ani svou prudkou povahu. Například při svém projevu v OSN se zul a bušil do řečnického stolku vlastní botou. Obrovsky se nadchl pro kosmonautiku, a tak v roce 1961 vyslal s velkou pompou do vesmíru Jurije Gagarina.

Po více než deseti letech nepříliš úspěšné vlády byl ze své funkce sesazen. Paradoxně těmi, kteří zaujímali ve straně a státu nejvyšší postavení, za něž vděčili právě jemu.

16. duben 1844 – Anatole France († 12. 10. 1924)

„Krásný verš je jako smyčec klouzající po našich ozvučných strunách. Básník v nás nerozeznívá své myšlenky, nýbrž naše.“

To jsou slova básníka a nositele Nobelovy ceny za literaturu Jacquese Francoise Anatola Thibaulta neboli Anatola France.

Jeho otec byl antikvář, což chlapce doživotně ovlivnilo. Získal klasické vzdělání a stal se pomocným knihovníkem v senátu. Brzy začal přispívat do časopisů a ve čtyřiadvaceti letech vydal svou první knihu, studii o Alfredu de Vigny.

Ač ženatý muž, udržoval vztah s jistou krásnou, vzdělanou a také vdanou ženou Arman de Caillavet, a tak se jeho manželství po patnácti letech rozpadlo. Madame Arman byla jeho múzou. Udělala z něj ústřední postavu svého literárního salonu, pomohla mu dostat se do Francouzské akademie a celý život ho ponoukala k psaní. Na rozdíl od France se ale nikdy nerozvedla. Marcel Proust podle ní vytvořil postavu Madame Verdurin pro své Hledání ztraceného času.

Jeho díla se rychle proslavila díky vynikající jazykové úrovni, duchaplnosti i vtipu. France se nebál ani politické angažovanosti, spolu s Emilem Zolou přispěl k rehabilitaci Alfréda Dreyfuse.

16. duben 1894 – † Fanny Neuda ( 6. 3. 1819)

Tak začíná unikátní modlitební kniha Stunden der Andacht, česky Hodiny zbožnosti. Napsala ji německy píšící rodačka z Ivančic Fanny Neuda.

Narodila se do rabínské rodiny, za rabína se také provdala a přestěhovala se za ním do Loštic. Tam začala tvořit svou modlitební knihu pro ženy. Dříve se židovské ženy modlily pouze z knih, které psali muži. Ti ale při vší snaze nedokázali vystihnout a pochopit pocity a potřeby žen. Proto se kniha napsaná dcerou, manželkou a matkou okamžitě stala bestsellerem. Za necelých 70 let se dočkala více než 30 vydání, byla přeložena do angličtiny, hebrejštiny a jidiš, později obletěla skoro celý svět.

Fanny si velice vážila svého manžela Abrahama, se kterým zplodila tři syny, a zasáhlo ji, když zemřel v pouhých 42 letech. Po jeho smrti ještě nějaký čas žila v Lošticích, potom v Brně a na sklonku života se usadila ve Vídni.

19. duben 1949 – † Rudolf Kögler ( 12. 3. 1899)

Téměř zapomenutý, a přesto významný amatérský přírodovědec, geolog a astronom. Narodil se v Krásné Lípě do velmi chudé rodiny, a tak místo na gymnázium nastoupil na učiliště a později začal, stejně jako jeho rodiče, pracovat v textilním průmyslu. Svého koníčka se ale nevzdal. Naopak, celou druhou světovou válku strávil právě s ním.

S manželkou se přestěhovali do obce Zahrady u Krásné Lípy. Díky protinacistickým postojům a Rudolfově houževnatosti se vyhnuli odsunu a začala vznikat unikátní Köglerova plastická geologická mapa. Na 50 metrech čtverečních je vymodelována skutečná oblast 29 kilometrů čtverečních, a to z hornin, které si Kögler sám navozil z daných oblastí v ruksaku na kole. Pozornosti neunikl ani jeho náčrt polární záře z roku 1938, který byl oceněn Královskou observatoří v Greenwichi.

Největším jeho přínosem v popularizaci přírodozpytu byla ale určitě jeho naučná stezka, první svého druhu v naší zemi. Měla zhruba 12 kilometrů, vedla od Vápenky u obce Doubice až na Vlčí horu a sledovala významný geologický jev, takzvanou Lužickou poruchu. Po válce stezka na dlouhá desetiletí upadla v zapomnění a byla obnovena až se vznikem národního parku České Švýcarsko.

Rudolf Kögler zemřel tragicky kvůli pochybení lékařů v pouhých padesáti letech.

Kdo to byl?

Poznáte původem obyčejnou dívku, které rodiče dali jméno Jeane-Antoinett? Vzdělání získala v klášteře a v 19 se provdala za svého bratrance a stala se tak Madame d'Etiolles. Žila bohatým společenským životem. Milovala divadlo, plesy a večírky. Byla údajně výbornou herečkou i zpěvačkou. Tady ale zdaleka její příběh nekončí, ba právě naopak.

V blízkosti jejích pozemků rád lovil král Ludvík XV. Už zde si krásné Jeane-Antoinette všiml a definitivně se s ní sblížil na svatbě svého syna. Trvalo jen pár měsíců než Madame d'Etiolles dostala komnatu v královském paláci ve Versailles. To s sebou ale neslo jeden problém. Každá žena na královském dvoře se musela stát dvorní dámou a musela náležet k vyšší šlechtě. A tak se na královo přání Jeane-Antoinette rozvedla a dostala titul markýza.

Stala se milenkou a důvěrnicí krále Ludvíka XV. Měla na něj značný politický vliv. Za celých 19 let života ve Versailles si navzdory intrikám a nelibosti královny udržela své postavení, věnovala se divadlu, hudbě a výtvarnému umění a byla štědrou mecenáškou.

Zemřela v pouhých 42 letech pravděpodobně na tuberkulózu. Její jméno nesou například rumové pralinky nebo společenská kabelka.

V rámci pravidel soutěže může stejný opakovaně soutěžící divák obdržet cenu jen jednou za kalendářní rok.

Zdielať reláciu na Facebooku Späť na TV program