Portrét Fredyho Hirsche, německého uprchlíka usazeného v Československu, nebojácného Žida, atleta, oblíbeného pedagoga a otevřeného gaye, který i v době protektorátu žil v Brně v jedné domácnosti se svým partnerem. Režie JQr
V Praze na nacistech vymohl navrácení sportoviště Hagibor židovské mládeži. V Terezíně i Osvětimi s dětmi cvičil atletiku a hrál divadlo, především ale šířil naději a stal se pro ně vzorem lidskosti. "Tam se nekradlo, tam se nelhalo, bylo tam morální klima jako v normálním světě," popisovala Zuzana Růžičková, významná česká cembalistka a jedno z mála přeživších Osvětimských dětí, Hirschem vedené osvětimské bloky. "Fredy byl v podstatě člověk velice hrdý, který se nikdy Němcům nepodřídil, který s nimi mluvil neskutečným způsobem, až arogantním. Byla jsem toho sama svědkem. Někdy jsem se až divila, že SS, i když sáhnul po revolveru, nikdy ho proti Fredymu nepoužil, maximálně ho zbil. Snad to bylo tím, že Fredy měl v sobě něco jako krotitel - díval se SS do očí, a tím ho snad ovlivnil."