Miro Žbirka – slovenský hudebník žijící v Česku v současné době slaví úspěchy s videoklipem k písni Dievča (na lásku nie čas). Za dva měsíce ho již vidělo téměř tři čtvrtě milionu lidí. Jeho nová deska pod názvem Double Album, která vznikla v londýnském studiu Abbey Road, vyšla v říjnu. První polovina obsahuje 14 skladeb ve slovenštině, druhá 12 v angličtině s texty Peta Browna, dvorního textaře kapely Cream. Na desce je také skladba Skúška snov, k níž text napsal Kamil Peteraj a hudbu Žbirka, spolu s ním ji nazpívala Katarína Knechtová. „S Katkou jsme už několikrát společně vystupovali a vždycky se nás ptali, proč nemáme nějakou společnou skladbu. Při práci na Double Albu jsem zjistil, že se mi v jedné písni hlavou nese její hlas, skvěle se tam hodil. Oslovil jsem ji, souhlasila a nazpívala to tak dokonale, že to nebyla jen Skúška snov, ale opravdová a povedená skutečnost,“ vysvětluje Žbirka. Vloni 21. října oslavil pětašedesátiny. „Pořád mě baví skládat nové písničky. V tom budu pokračovat, skládání je vedle rodiny základ mé činnosti,“ říká. Bratislavský rodák a autor písní jako Biely kvet, Atlantída, Nemoderný chalan, Katrin či 22 dní se v roce 1982 stal prvním slovenským Zlatým slavíkem a po Waldemaru Matuškovi byl druhý, kdo dokázal porazit Karla Gotta.
MUDr. Jaroslav Svoboda – imunolog, uznávaný expert mj. na problematiku HIV a taky český Dr. House, který přijímá pacienty, nad jejichž obtížně diagnostikovatelnými nemocemi všichni ostatní doktoři zlomili hůl. Kromě pověsti špičkového odborníka je známý tím, že objednává své pacienty i na pozdní večerní, ba noční hodiny, na víkendy. „Bývaly doby, kdy jsem ordinační hodiny končíval ve čtyři ráno – mezi mými pacienty jsou herci nebo třeba lidé z filharmonie, kteří prostě přicházeli až po koncertě. V té době jsem mohl na I. interní klinice a později ve Faustově domě víc učit. Učím ale i teď a pro své studenty, praktické doktory, internisty, ale třeba i pro chirurgy píšu velkou knihu o imunologii, jaká u nás už dvacet let nevyšla. Imunologové se totiž často zavírali do slonovinové věže, dělali se vzácnými a svůj už tak zdánlivě nesrozumitelný obor ještě víc znesrozumitelňovali. Mnozí studenti říkají, že imunologie jsou takové Hvězdné války – přitom je imunologie svou povahou normálním dílčím oborem vnitřního lékařství. Jen má výhodu v tom, že může myšlenkově integrovat celou medicínu,“ vysvětluje. Jak je např. pro naši imunitu podstatné, abychom si našli partnera, který je imunologicky kompatibilní? „Myslím, že různorodost světa a fakt, že jsme každý jiný, nám jako lidstvu prospívá. A musíme si taky uvědomit, že častější výskyt některé geneticky podmíněné nemoci musel v minulosti představovat určitou genetickou výhodu; například v Evropě je hodně nositelů genu pro hemochromatózu, zvýšené vstřebávání železa a jeho ukládání do orgánů, protože tito lidé s větší pravděpodobností přežili velké morové rány ve středověku.“ Proč dnes přibývá nemocí, jako jsou alergie, astma atd.? „Samozřejmě o nich víme více díky zlepšené diagnostice, dříve to prostě byly nejasné choroby. Ale jejich počet, stejně jako množství nádorových a jiných i imunologicky podmíněných nemocí, stoprocentně narůstá. U alergiků se to dá krásně studovat, výskyt u dětí i dospělých se dlouhodobě laboratorně měří včetně míry alergie. Klasický test se dělá z pupečníkové krve, na protilátky zprostředkující alergickou reakci. Před asi padesáti lety se říkalo, že má alergickou dispozici čili atopii okolo deseti procent lidí, dnes je atopiky prakticky okolo 40 % dětí. A pokud se zásadně nezamyslíme nad svým způsobem života, bude to číslo narůstat s podobnou razancí,“ říká doktor Svoboda. A dodává, co proti tomu dělat: „Žít víc v přírodě, se zvířaty, přirozeně. Nenapomínat děti neustále, nestresovat je striktní výchovou a ustavičnými zákazy, neodpírat jim pozitivní stimulaci. Pochvala a šťastné dětství jsou pro zdraví v dospělosti zásadní, nervový systém a spirituální rovina hrají v otázce zdraví a nemoci obrovskou roli.“
Tereza Janečková, Petr Kukla a slepice – designérka ojedinělého mobilního kurníku, který byl oceněný na letošním Designbloku, jeho iniciátor a majitel obyvatelky kurníku. „Jsem sama chovatelkou vzácných plemen, objíždím s nimi výstavy a ráda bych, kdyby slepice žily ve větší úctě, jako tomu bylo dříve,“ říká umělkyně. „Společnost dnes vnímá kury domácí jako hloupé ptáky, kteří žijí ve špinavém chlívku, zapáchají, vydávají divné zvuky a občas snesou vejce. Přitom v historii měly slepice čestné postavení u dvora a objevovaly se i na honosných obrazech,“ dodává. Designový kurník, který navrhla, má komplexní systém chránící slepičky proti kunám. A také speciální boxy na sušení posekané trávy na podestýlku, boxy na stravu a suchý chléb.