Byli jednou chudí manželé, kteří velmi toužili po děťátku, a když žena otěhotněla, zdálo se, že už jim nic nebude chybět ke štěstí. Cestu jim však zkřížila zlá čarodějnice, která ženu očarovala, a ona od té chvíle měla neukojitelnou chuť na polní salát, kterému se říká Locika. Ten však rostl jen v zahradě čarodějnice. Čím víc ho žena snědla, tím větší chuť měla, a tak se radost z chaloupky brzy vytratila. Jednoho dne navíc muž našel zahradu zavřenou. Když viděl, jak jeho žena bez salátu strádá, tak se do zahrady vloupal. Čarodějnice ho přistihla a přislíbila, že ho nezabije, pokud jí přivede své narozené dítě. Holčičku pojmenovala Locika a vychovala ji jako vlastní. Když jí bylo dvanáct, svedla ji náhoda dohromady s mladým princem a za vše, co spolu prožili, Locika draze zaplatila. Čarodějnice ji totiž zavřela do vysoké věže bez dveří. Vždy, když se k ní chtěla dostat, Locika vzala kouzelný hřeben a rozčesala si zlaté vlasy do takové délky, že je mohla spustit z okna jako provaz. A tak vyrostla v krásnou ženu a princ v pohledného mladíka. Jednoho dne zaslechl v lese zpěv Lociky a dostal se do věže pomocí spuštěných vlasů.