ČT1

Kalendárium

23.9.2018 od 09:45 do 10:00

„Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem.“ Řekli byste, že autorem tohoto výroku je někdo z našich současníků? Nikoli. Tato moudrá a slova pravil sám Platón!

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

23. září 1943 – Brundibár poprvé v Terezíně

26. září 1953 – Otevření Letenského tunelu v Praze

V roce 1891 začala Pražany vozit na letenský kopec lanovka – dvojče té petřínské. Zájem ale nebyl valný, a tak byla zase zrušena a architekti začali pracovat na jiných plánech. Praha totiž toužila po vzoru Francie po velkém bulváru. Měla se jím stát Pařížská třída vedoucí od Muzea přes Vltavu až na Letnou, kde měla vyrůst nová vládní čtvrť.

Letenský tunel nakonec přece jen vznikl – jen o kus dál. Stavět se začalo až po druhé světové válce. A nebylo to jednoduché: tvrdé letenské břidlice daly kopáčům pěkně zabrat. Stavba trvala plné čtyři roky a stála 70 milionů tehdejších korun.

Tunel byl uveden do provozu 26. září 1953. Byla to naprostá novinka a také velká sláva. Po vyšehradském tunelu to byl teprve druhý silniční most u nás! Původně jím měly kromě aut jezdit také tramvaje, nakonec z toho ale sešlo.

27. září 2003 – † Donald O'Connor ( 28. 8. 1925)

Taky vám připadá, že Donald O'Connor musí být snad z gumy? A co teprve jeho specialita, kterou předvedl v muzikálu Zpívání v dešti! A aby toho nebylo málo, uměl stepovat i na kolečkových bruslích.

Donald O'Connor pocházel z rodiny estrádních a varietních umělců. Otec byl cirkusový akrobat, matka krasojezdkyně. A tak jeho taneční a uměleckou školou byl život sám. Před publikem vystupoval odmalička, ve dvanácti letech hrál poprvé ve filmu. Proslavila ho role přítele mluvící muly v komedii Francis. Ovšem pravou slávu mu přineslo už zmíněné Zpívání v dešti.

Za roli klavíristy Cosmo Browna dostal Zlatý glóbus. A právem. Být lepší než geniální Gene Kelly, je to vůbec možné? Já bych řekla, že ano. Ostatně, povídá se, že Connor si s Kellym prý moc „nesedli“ a vládla mezi nimi velká rivalita. Natáčení proslulého muzikálu byla velká dřina. Točilo se až devatenáct hodin denně a O'Connor byl prý schopen za den vykouřit čtyři krabičky cigaret. A přitom tančil a zpíval – jako bůh!

Ve filmu ho potkávaly převážně role superslušných hochů. Až už jich jednou měl plné zuby a s Hollywoodem se rozešel. Místo toho začal natáčet v televizi a hrát na Broadwayi. Jak upadala jeho sláva, rostla jeho závislost na alkoholu, se kterou se ale nakonec zdárně popral. Na plátně se pak už objevoval jen sporadicky, například ve filmu Miloše Formana Ragtime.

Donald byl dvakrát ženatý – s Gwen Carthy měli syna, s Glorií Noble tři děti. Toto manželství vydrželo až do konce.

Connor jednou řekl: „Myslím, že jsem se narodil proto, abych dokázal bavit lidi, a to, že se mi to daří, je důkaz, že to snad dělám dobře. Doufám, že mi přinese smích a potlesk – štěstí."

28. září 1973 – První představení v opeře v Sydney

Co myslíte, je to obří plachetnice kotvící v přístavu, roztažená křídla velikého exotického ptáka, či jsou to snad milující se želvy? Možná od každého trochu. Dánský architekt Jörn Utzon prý na nápad kompozice sydneyské opery přišel, když si loupal pomeranč – začal skládat slupku ke slupce a bylo to...

Nechybělo mnoho a jedna z nejslavnějších staveb světa mohla vypadat docela jinak. Australská vláda vypsala totiž mezinárodní architektonickou soutěž v roce 1957 a návrh poměrně neznámého osmatřicetiletého Utzona architekta skončil v koši už v prvním kole. Pak ho ale naštěstí kdosi zase vytáhl.

Výjimečná krása vizionářské stavby spolykala i mimořádnou částku. Stála přes sto milionů australských dolarů a původní rozpočet překročila čtrnáctkrát! Po téměř deseti letech stavby Utzon po konfliktu s tamními politiky Austrálii ve zlém opustil. Své největší životní dílo nechal nedokončené a zapřísahal se, že se k protinožcům nikdy nevrátí. Rozmyslel si to až téměř po čtyřiceti letech, kdy si do Austrálie přijel pro prestižní architektonickou cenu. Jörn Utzon se stal mezi architekty legendou i symbolem vítězství svobodné fantazie nad omezeností politické moci.

Australané si budovu dostavěli sami. Ale vymstilo se jim to – noví architekti si nedovedli poradit s akustikou. Opera v Sydney byla bez Utzonovy účasti otevřena v roce 1973.

Kdo to byl?

Tentokrát se ptáme na osobnost chilského básníka, držitele Nobelovy ceny za literaturu, jehož příjmení zní pozoruhodně česky.

V devatenácti letech debutoval knihou erotických básní. Otec jeho první literární pokusy nesl nelibě, a tak mladý muž začal hledat vhodný pseudonym. Zkoušel různé varianty, až mu pomohla náhoda: „V jednom časopise jsem našel toto české jméno, a ani jsem netušil, že jde o velkého spisovatele, uctívaného veškerým lidem, autora balad a překrásných romancí. Když jsem po mnoha letech přijel do Prahy, položil jsem k nohám jeho vousaté sochy květ.“

Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a je považován za jednoho z největších básníků 20. století. Je to také velmi kontroverzní osobnost. Působil jako diplomat v různých koutech světa. Když se Španělskem začala šířit občanská válka, začal se politicky angažovat a stal se zaníceným komunistou. Nekriticky uctíval Sovětský svaz, Lenina nazval „největším géniem tohoto století“, komponoval ódy na Stalina. Alexandr Solženicyn napsal: “Když uvažuji o tomto básníkovi a ostatních slavných stalinistických spisovatelích, nabíhá mi husí kůže, jakou mám třeba při čtení některých pasáží Danteho Pekla. Není pochyb, že začínali s komunismem v dobré víře, ale nevědomě se více a více zapletou do sítě lží, klamu, falše, podvodů a zrad až nakonec ztratí svoje duše.“

V padesátých letech své nadšení pro sověty poněkud zkrotil, komunismu i straně však přesto zůstal věrný.

Básníkův pohřeb v roce 1973 se stal demonstrací proti Pinochetově vládě. Zemřel totiž dva týdny po vojenském převratu, který svrhnul vládu socialistického prezidenta Salvadora Allendeho, jehož básník podporoval. Dlouho se spekulovalo o tom, že mohl být otráven diktátorovými agenty. Před pěti lety byly jeho ostatky exhumovány, ale tým mezinárodních expertů podezření z vraždy nepotvrdil.

V rámci pravidel soutěže může stejný opakovaně soutěžící divák obdržet cenu jen jednou za kalendářní rok.

Zdielať reláciu na Facebooku Späť na TV program
TOPlistTOPlist