Před 50 lety nás opustil jeden z největších českých herců. Vzpomínají všichni jeho potomci a mnozí další (2006). Režie P. Kotek
Byl označován za nástupce legendárního Vojana, začínal v kočovných společnostech, jen málokdy byl ochoten hovořit o svých legionářských zážitcích i o svém vztahu k Jaroslavu Haškovi. Dnešní pamětníci si jej vybavují jako jednu z nejvýraznějších osobností vinohradského a později Národního divadla, kde působil až do své smrti. V dokumentu, kterým si připomínáme 50 let od jeho úmrtí, je výrazné místo věnováno i jeho filmové slávě a spolupráci s rozhlasem i televizí, i osudové mezníky vytýčené oběma válkami a společensko-politickým vývojem až do roku 1968. Dokument o Zdeňku Štěpánkovi staví na vzpomínkách přátel a kolegů zasazených do prostředí, která se vztahují k tématu a obrazově jsou podpořené fotografiemi. Výrazně se uplatňují ukázky z archivu České televize, Státního fondu pro podporu České kinematografie a Národního filmového archivu, stejně jako fotodokumentace Divadelního ústavu, ČT a audiovizuální archivy rodiny, účinkujících a přátel. Na svého otce vzpomínají Jana, Martin a Petr Štěpánkovi i nejmladší dcera Kristina Taberyová, vedle nich pak O. Vávra, R. Lukavský, L. Skořepová, J. Hanzlík, P. Taussig, F. Černý a další.