Yveta vždycky toužila mít velkou rodinu. Na svou šanci v Poště pro tebe čekala několik let. Režie M. Dvořáček
Yvetin příběh známe v Poště více než pět let, na splnění svého velkého přání však čekala mnohem déle. Hledá svou biologickou rodinu, sourozence. Vychovávali ji adoptivní rodiče a z lásky k nim Yveta dlouho váhala, než se k životnímu kroku rozhodla. V průběhu usilovného pátrání získala hodně informací, dozvěděla se, že biologičtí rodiče už nežijí, ale někde snad čekají dva bratři a sestra, kteří by měli vyrůstat v dětském domově nebo v náhradní rodině.
Andrea nezná svého otce. Rodiče spolu nikdy nežili, nebo jen velmi krátce. Matka ji vychovávala zpočátku sama. Když do jejich života vstoupil matčin druhý partner, Andrea jej jako otce nikdy nebrala. O tom biologickém se neměla dozvědět nic, v rodině bylo na veškeré informace o něm embargo. Až když dospěla, měla před svatbou a stěhovala od matky své osobní věci, našla mezi nimi i památníček, který jí matka pořídila při narození. Byl tam zápis o jistém panu Jiřím.
Mladičká Petra přichází poděkovat za lásku, která nemusí být samozřejmá. Má za sebou velmi náročné období. V původní rodině nebyla šťastná, cítila se nechtěná a nemilovaná. Před několika lety ale její život nabral nový směr. Našla nejen partnera, který ji podporuje, ale i rodinu svých snů. Žije teď v atmosféře, jakou si vždycky přála, s lidmi, kteří jí rozumí a zahrnují láskou.