17. července 1996. Z Kennedyho letiště v New Yorku vzlétl let TWA 800 mířící do Paříže. O dvanáct minut později jím otřásla mohutná exploze. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí (Premiéra)
Příď se odlomila a ve spirále se řítila k oceánu. Zbytek letadla pohlcen plameny ještě několik set metrů stoupal a pak rovněž dopadl do moře. Hladinu v blízkosti Long Islandu pokryly hořící trosky. Do oblasti byla vyslána záchranná letadla. Lodě začaly na břeh přivážet těla obětí. Zemřelo všech 230 osob na palubě.
Na Long Islandu popisovaly desítky svědků novinářům, jak letadlo něco zasáhlo. Vzhledem k možnosti teroristického útoku se k vyšetřovatelům NTSB připojila FBI. Obě agentury doufaly v rychlé vyřešení případu. Vyšetřování událostí letu TWA 800 je nakonec postavilo proti sobě a stalo se jedním z nejdelších, nejdražších a nejkomplikovanějších.
Všechny kusy trosek byly svezeny do bývalé letecké továrny, kde vyšetřovatelé začali skládat mozaiku případu. Černé skříňky byly vyzdviženy, ale neobsahovaly nic, co by jim příliš pomohlo. Na nahrávce z kokpitu nezazněly žádné výstražné signály ani známky paniky. Dlouhé týdny zkoumání trosek nepřinesly nic, co by podporovalo teorii výbuchu bomby. FBI to však nepřesvědčilo a pokračovala ve vlastní linii pátrání.
Díky detailní analýze pole trosek se podařilo určit, že se mezi prvními od letadla oddělil hlavní nosník z centrální palivové nádrže. Brzy byly také objeveny charakteristické stopy ožehnutí a to znamenalo, že k výbuchu došlo uvnitř nádrže.
Ačkoliv stále nevěděli, proč explodovala, vyšetřovatelé NTSB byli přesvědčení, že postupují kupředu. Mezitím však FBI oznámila nález mikroskopických stop chemikálií používaných při výrobě výbušnin. Opačné názory obou agentur posílily jejich vzájemné profesionální napětí. Vyšetřovatelé NTSB se proto odhodlali k neobvyklému kroku - rozhodli se celé letadlo zrekonstruovat.
Aby potvrdili svou teorii, museli prokázat tři věci: Palivo bylo hořlavé. Výbuch byl dostatečně silný, aby prorazil nádrž. A nakonec museli odhalit, co explozi zažehlo.
Podle Boeingu se palivo v křídelních nádržích nemůže ohřát natolik, aby se začalo odpařovat a vytvářet výbušnou směs se vzduchem. Vyšetřovatelé však měli podezření, že teplotu mohly zvýšit klimatizační jednotky umístěné přímo pod palivovými nádržemi. Jediný způsob, jak to ověřit, byla letová zkouška za naprosto stejných podmínek. Když zkušební letoun vystoupal do stejné výšky jako let TWA 800, ukazovala čidla uvnitř nádrží teplotu výrazně vyšší, než byl udávaný bod vznícení.
Bylo to zásadní zjištění. Než však mohli vyšetřovatelé podniknout další krok, strhla se další mediální bouře. Novinář a bývalý tiskový mluvčí prezidenta Kennedyho Pierre Salinger vystoupil s tvrzením, že let TWA 800 sestřelila raketa náhodně vypálená plavidlem vojenského námořnictva. Vyšetřování FBI Salingerovu teorii zpochybnilo, ale média a širší veřejnost se jí pořád držely. Jediným způsobem, jak tyto zvěsti umlčet, byla monumentální rekonstrukce zničeného letadla.
Dalším krokem vyšetřovatelů bylo prokázat, že výbuch mohl prorazit palivovou nádrž Boeingu 747. Podle výrobce odolají nádrže tlaku 17 tun na metr čtvereční. Pro účely zkoušky byl vyroben zmenšený model centrální nádrže, který naplnili odpovídajícím množstvím paliva a ohřáli na 52 stupňů Celsia. Výsledný výbuch svou silou dvojnásobně překonal konstrukční limit nádrže.
Vyšetřovatelé nyní potřebovali objevit klíčový důkaz - zdroj vznícení. Několik měsíců znovu zkoumali trosky letounu, ale bezvýsledně. Nakonec se vrátili ke zvukové nahrávce z kokpitu. Let trval pouhých dvanáct minut, a proto měli omezené množství dat. Jeden z pilotů zmínil kolísání ukazatele průtoku paliva. V poslední vteřině před výbuchem přerušily hluk na pozadí dvě krátké odmlky. Vyšetřovatelé byli přesvědčení, že objevili zdroj smrtící jiskry. Někde v elektroinstalaci došlo ke zkratu.
Následovala nesmírně náročná prohlídka všech kabelů letounu. Ukázalo se, že měly popraskanou a místy odřenou izolaci. Navíc vedly vysokonapěťové kabely v jednom svazku s nízkonapěťovými. Některé byly v natolik špatném stavu, že mohly způsobit zkrat a vyslat impuls vysokého napětí k palivovému čidlu uvnitř centrální nádrže.
Teorie NTSB stála na pevných základech a završena byla rovněž náročná rekonstrukce letounu. V závěrečné zprávě bylo doporučeno, aby všechny Boeingy 747 podstoupily revizi elektroinstalace. Také byly navrženy úpravy konstrukce, včetně přidání izolace mezi palivové nádrže a klimatizační jednotky.