Cyklus portrétů významných osobností, jejichž jména jsou zlatým písmem napsána pod okny Národního muzea v Praze (2009). Režie M. Petřík
Po studiích a několikaletých pobytech v cizích zemích přesídlil P. J. Šafařík v r. 1833 natrvalo do Prahy. Od počátku své vědecké činnosti se dal cele do služeb slavistiky. Jeho největším dílem jsou "Slovanské starožitnosti", které vyšly v letech 1836 a 1837. Popisovaly značně idealisticky nejstarší dějiny Slovanů a Šafařík v nich vyzdvihoval jejich starobylost i význam pro vytváření evropských dějin. Dokazoval, že Slované byli prapůvodními obyvateli Evropy, vynikali mírumilovností na rozdíl od válkychtivých Germánů. Jeho tvrzení bylo tehdy přijato s nadšením. Dílo bylo přeloženo do řady jazyků a přineslo Šafaříkovi evropský ohlas a řadu ocenění.