ČT2

Letecké katastrofy: Rozhodující okamžik

19.1.2019 od 10:50 do 11:35

15. dubna 2002. Necelé dvě hodiny po odletu z Pekingu se let společnosti Air China 129 blížil k mezinárodním letišti Kimhe v jihokorejském Pusanu. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí (Premiéra)
Během sestupu v mírném dešti a mlze procházeli piloti kontrolní seznam před přistáním. Jakmile měli letiště v dohledu, nalétli okruh, aby se srovnali s dráhou. Vizuální přiblížení ke Kimhe vyžaduje přesné načasování jednotlivých zatáček. Situaci však zkomplikovala náhlá změna počasí. Dispečer na věži se snažil sledovat letadlo v houstnoucích mracích. V kokpitu zavládla panika. Piloti si uvědomili, že letí zcela mimo kurs. Krátce nato narazil Boeing 767 do horského úbočí několik kilometrů od letiště.
Místo nehody zaplavily tisíce záchranářů. Ze 166 lidí na palubě přežilo 37 včetně kapitána. Korejští vyšetřovatelé dorazili spolu s americkými kolegy s NTSB. Z rozložení trosek usoudili, že do země jako první narazila záď. To znamenalo, že se piloti snažili nabrat výšku. Podle sdělení dispečera se měl let 129 původně přiblížit přímo, ale kvůli změně směru větru byl naveden na okruh. Posádka reagovala na instrukce se zpožděním a dispečer ji dokonce musel kontaktovat na nouzové frekvenci. Když se konečně ozvala, zdálo se, že už je všechno v pořádku. Za necelou minutu však letoun havaroval.
Vyšetřovatelé se potřebovali dozvědět, co se během neobvyklého odmlčení dělo v kokpitu. Opakovaně vyslechli kapitána. Ten však pokaždé trval na tom, že všechno probíhalo normálně. Podle něj bylo letadlo technicky v pořádku, posádka neměla potíže s vysíláním a hora se před nimi objevila naprosto nečekaně. Jeho výpověď ohledně rádiové komunikace však byla v rozporu s tvrzením dispečera.
Jakmile technici stáhli data ze zapisovače letových údajů, ukázalo se, že posádka nezvládla úvodní fázi přiblížení k Pusanu. Každé letiště má své provozní postupy. Piloti jsou během výcviku vedeni k tomu, aby je beze zbytku dodržovali. V Pusanu musejí piloti během přiblížení okruhem pomocí palubního chronometru načasovat manévry na sekundu přesně. Podle dat ze zapisovače však posádka letěla příliš rychle, nezačala točit včas a nedodržela předepsaný náklon. Otázkou však zůstávalo, proč piloti svůj omyl nenapravili.
Když vyšetřovatelé prozkoumali jejich pracovní historii, zjistili, že kapitán letadlo dobře znal. V Kimhe však tímto způsobem přistával poprvé a tamní přiblížení okruhem na simulátoru nikdy nenacvičoval. Ani to však zcela nevysvětlovalo, proč došlo k nehodě. Piloti mají v kokpitu mapy, které postup přistání přesně popisují. Ve světě přitom posádky přistávají na neznámých letištích zcela běžně.
Při poslechu nahrávky z kokpitu vyšlo najevo, že piloti vynechali klíčový krok - neprovedli vyžadovanou instruktáž před začátkem přiblížení ke Kimhe. To také vysvětlovalo, proč nezvládli první zatáčku. Záznam rovněž odhalil nedostatky v komunikaci a součinnosti. Těsně před nárazem zareagoval kapitán na obavy druhého pilota ohledně síly větru tím, že nečekaně převzal řízení. Druhého pilota to zmátlo a zamíchalo to rozdělením povinností. Navíc to odvedlo kapitánovu pozornost od sledování času, takže neprovedl zatáčku.
Vyšetřovatelé také zjistili, že v závěrečných okamžicích zakryly pilotům mraky výhled na dráhu. Během přiblížení okruhem se musí dodržovat pravidla pro let za viditelnosti. Podle nich musí piloti udržovat nepřetržitý vizuální kontakt s dráhou. Pokud jej ztratí, musí přistání ihned přerušit, provést průlet a okruh opakovat. K naprostému překvapení všech však piloti pokračovali v přiblížení, i když dráhu neviděli.
Proč kapitán přistání nepřerušil, se vyšetřovatelé nikdy nedozvěděli. O tři roky později vydal korejský úřad vyšetřování závěrečnou zprávu. Jako příčinu nehody v ní uvedl lidský faktor.

Zdielať reláciu na Facebooku Späť na TV program
TOPlistTOPlist