Sto padesát let stará unikátní lidová textilní technika vyšívání rybími šupinami se na jihu Čech znovu probouzí k životu. Režie R. Šáchová (Premiéra)
Výšivka z rybích šupin je bezesporu velmi zajímavou regionální lidovou technologií. Svůj původ má zřejmě na Třeboňsku, odkud se v druhé polovině 19. století rozšířila i dále do jižních Čech. Výšivka dokonce přečkala i zánik lidových krojů. V závěru 19. století se uplatnila také na výzdobě ženského oděvu inspirovaného městskou módou. S rybími šupinami se setkáváme na dámských zástěrách, sukních a živůtcích, které kdysi nosily manželky vlastníků rybníků či správců hospodářských dvorů. Dekor z rybích šupin se používal i na různých módních doplňcích, jako jsou límce, kabelky, polštářky nebo střevíčky. Postup jejich zpracování je poměrně komplikovaný, protože šupiny se musí vyprat, usušit, vyžehlit, vystřihnout a nakonec našít na hedvábí nebo samet. Dnes téměř zapomenutou technologii propagují studentky oděvní školy z Třeboně, výtvarnice Kateřina Závodová či držitelka titulu Nositel tradice lidových řemesel Ludmila Dominová z Hluboké nad Vltavou. Ta se věnuje především výrobě krojovaných panenek z jihočeských Blat, na nichž tuto neobvyklou výšivku s úspěchem uplatňuje.