Dokumentární film "Já jsem důkaz" odhaluje alarmující množství netestovaného biologického materiálu, který byl odebrán obětem znásilnění ve Spojených státech, a prostřednictvím výpovědí jednotlivých postav vrhá kýženou pozornost na znepokojivý způsob, jakým systém trestního soudnictví historicky přistupoval k přeživším sexuálních útoků. Proč zůstává spousta nashromážděného materiálu se vzorky DNA nevyšetřena? A jak tenhle problém napravit? Snímek nahlíží na tyto otázky skrze zkušenosti přeživších, kteří se pídí po osudech svých vyšetření a znovu se zapojují do trestního řízení. Film osvětluje, jak systém brání dosažení spravedlnosti, a současně poukazuje na ty, kteří se ze všech sil snaží propracovat nahromaděnými vzorky a usilují o dosažení dlouho očekávané spravedlnosti v těchto nevyřešených případech. V dokumentu "Já jsem důkaz" se snažíme dát obětem jasně najevo, že na nich záleží, že jako národ uděláme všechno pro to, abychom jim pomohli vyléčit rány a dosáhnout zadostiučinění, a že se pachatelé budou zodpovídat ze svých činů.