Zichpil
Jednou z částí Humpolce je předměstí Zichpil. Jak přišlo ke svému prapodivnému jménu, nikdo neví. Říkalo se mu tak dávno předtím, než tam v 17. století vyrostly první domy. Jejich majitelé nebývali nijak bohatí, čemuž odpovídala podoba stavení. Zato žili ve vzácné harmonii, byť byli různých vyznání. Katolíci, protestanti i židé. V těsném sousedství tu například už od 18. století stojí dvě modlitebny - synagoga a toleranční kostel. A právě tyto památky se staly základem nedávno vzniklého unikátního skanzenu. Najdete ho totiž přímo v ulicích. Jeho součástí je i jeden z mála chudinských domků, který se dochoval. V něm si můžeme připomenout, jak na Zichpili lidé žili, čím se živili a spoustu dalších zajímavosti.

Běšiny
Vrch Bartoloměj nad obcí Běšiny na Klatovsku nepatří k žádným obrům. Dosahuje pouze do výšky 700 metrů nad mořem. Jméno dostal podle gotického kostela, který na něm vyrostl už někdy na konci 14. století. Jeho patronem je totiž svatý Bartoloměj, jeden ze 12 Ježíšových učedníků. Prohlédneme si zbytky svatostánku, který vyrostl za panování Karla IV. A sloužit přestal po reformách Josefa II. Vybavení z něj bylo přesunuto do nového farního kostela přímo v obci. Někteří z návštěvníků tvrdí, že místo vyzařuje pozitivní energii a vždy si tam spolehlivě dobijí baterky. Vydáme se i do zajímavé lokality o kus dál. Na vrch zvaný Boudovka. Ten sloužil za minulého režimu armádě, což dodnes připomíná třeba betonová cesta. Dnes tu můžeme obdivovat zdejší přírodu.

Nádražní salonky
Železnice zažívá v posledních letech obrovskou renesanci, jen České dráhy přepravily za loňský rok 175 miliónů cestujících. Časy, kdy vlaky bývaly hlavním dopravním prostředkem tak možná nejsou definitivně minulostí. V době, kdy se dráha začínala budovat, cestovali po kolejích i panovníci a státníci. A právě pro ně vznikaly na nádražích speciální salónky, ve kterých se jim dostalo náležitého uvítání i odpočinku po dlouhé cestě. Některé z nich se v plné kráse dochovaly dodnes. My si tři prohlédneme. Ten nejstarší najdeme na pražském Masarykově nádraží. Další pak jen o kousek dál na nádraží, které dnes nese jméno Wilsonovo. Tam byl vybudován na počátku 20. století. Nejmladší je ten na Stochově, který sloužil prezidentu Masarykovi při jeho cestách na lánský zámek.

Voda Olomouc
Při toulkách okolím Olomouce si připomeneme časy, kdy pitná voda vůbec nebývala takovou samozřejmostí jako dnes. Obyvatelé hanácké metropole si dlouho museli vystačit se studnami nebo chodit k prameni daleko za městskými hradbami. Podle nedalekého kostelíku dostal jméno Křížový. Vše se změnilo až na konci 19. století, kdy bylo v nedalekých Chválkovicích objeveno nové prameniště a u něj vyrostla parní vodárna. Z ní životodárná tekutina putovala do vodojemu na Tabulovém vrchu a pak k lidem. Obě stavby se dochovaly dodnes, takže si je společně prohlédneme. Vodárna je navíc unikátní technickou památkou, jedinou na parní pohon, která je u nás ještě k vidění. Cestou nemineme ani několik dalších pamětihodností a projdeme se i starou alejí.

Muzeum balonů
Psal se rok 1783, když bratři Montgolfierové sestrojili první balón poháněný horkým vzduchem. Jen pár týdnů poté představil ve Versailles za přítomnosti krále podobný vynález Jacques Charles. Jeho vznášedlo ovšem létalo díky plynu, konkrétně vodíku. Od té doby se horkovzdušným balonům říká montgolfiéry a plynovým charliery. V Chotilsku u Slapské přehrady mají tyto vzdušné koráby své muzeum. Jediné ve střední Evropě. Bude nás zajímat, kdo stál u jeho zrodu a co v něm všechno najdeme. A nenecháme si ujít ani příležitost sledovat obrovské barevné koule s koši ve vzduchu. Dozvíme se přitom i to, kdy se balóny ujaly u nás a že z nás najdeme výrobce, kteří si vydobyli věhlas daleko za hranicemi naší země.

Cyklostezka Varhany
Na trať spojující Českou Lípu s Kamenickým Šenovem vyjel první vlak v roce 1903. Byla proslulá výrazným stoupáním, které dosahovalo až bezmála 34 promile. Cestující se mohli kochat hornatou krajinou sklářské oblasti severu Čech. V Kamenickém Šenově pak dráha těsně míjela proslulou Panskou skálu. Stejnou podívanou si tu dnes můžou užívat cyklisté. V roce 2013 se totiž lokálka proměnila v cyklostezku. Takže šlapneme do pedálů a místy, kudy vedla, se svezeme v sedle bicyklu.
Cestu si zpestříme několika odbočkami. První nás čeká na zastávce Manušice. Z ní je to sotva kilometr k renesančnímu zámku Horní Libchava. Ten od roku 2010 rekonstruuje cestovatel Oldřich Kilián a v historických prostorách vystavuje etnografické úlovky ze svých četných výprav do exotických zemí.