Navracení. Devadesát let vlastního života pohledem Pavla Kohouta. Jak se stal režisérem, který nemá rád herce. Jak Husák letěl do Vídně a Kohout do Prahy. A jak se spalo v Husákově posteli. I jak se vytrácelo přátelství s jeho nástupcem. Režie V. Polesný (Premiéra)
Rok po padesátce začala pro Pavla Kohouta exulantská etapa jeho života. Paradoxně se odehrála v německy mluvících zemích, proti kterým kdysi jako zapálený komunista nejvíc brojil. Nyní jako zdatný dramatik byl v jejich uměleckém světě naopak obviňován z nedostatku levicového cítění. Sám Kohout se v exilu bavil nejen divadlem, jeden jeho žert musel strpět i sám Gustáv Husák. Rok po Kohoutově šedesátce právě Husák a jeho věrní konečně "dokejhali" a on se přes Bratislavu vrátil domů. Aby byl vítaným i podezřelým navrátilcem zároveň. Čekala na něj a jeho ženu opět nejedna překvapivá situace. Ocitli se v prezidentském světě, ale starý přítel už nebyl nebo nestíhal být tím přítelem ze starých časů. Otevření archivů státní bezpečnosti připravilo Kohoutovi další procitnutí ze starých přátelství. A roky po šedesátce uplynuly hbitěji než dřív a najednou jich je dalších třicet a Pavel Kohout slaví devadesátiny.