Chrast
V městečku Chrast na Českomoravské vrchovině si prohlédneme jeho nejzajímavější pamětihodnosti. Patří k nim barokní zámek, stojící na místě starší renesanční tvrze. V roce 1709 byl rozšířen o kapli svatého Jana Nepomuckého později vyzdobenou v takzvaném beuronském stylu. K vidění je v něm mimo jiné kopie Ďáblovy bible, která připomíná spojení regionu s klášterem v Podlažicích, kde tajemná kniha vznikla. Po prohlídce interiérů se vydáme na procházku přilehlým parkem. Do téhle geometrické podoby ho nechal upravit biskup Josef Doubrava. Hlavním a nejdůležitějším prostorem zahrady je parter. Jedná se o přesně vysázené linie například z buxusu nebo růží. Po okolí městečka se porozhlédneme z vodárenské věže.

Do divočiny z Náměště nad Oslavou
Z Náměště nad Oslavou se vydáme na výlet do divočiny. Prozkoumáme část Údolí Oslavy a Chvojnice na rozhraní Vysočiny a Jihomoravského kraje. Celá rezervace má plochu přes 2000 hektarů a nejcennější je oblast kaňonu nazývaná Divoká Oslava. Je to úsek s krásnými meandry, přechodové území mezi chladnou a vlhkou Českomoravskou vrchovinou a teplou a suchou jižní Moravou. Údolí funguje v podstatě jako jakýsi migrační koridor, kterým se teplomilné druhy šíří na Vysočinu, a naopak chladnomilné horské druhy sestupují do nižších poloh. Cestou narazíme i na zříceniny Lamberka či Sedleckého hradu a o kus dál po proudu na altán Gloriet. Ten nechal v roce 1830 postavit hrabě Haukwitz, který zde pořádal vyjížďky. O století později si údolí zamilovali pro změnu trampové. I na ně zavzpomínáme.

Sklářská expozice
Do časů, kdy šumavské sklárny dobývaly svět, se přeneseme v Sušici. Jan Gábor, který dlouhá léta pracoval v annínské huti, tam vybudoval unikátní expozici. Můžete si v ní prohlédnout skvosty vytvořené dávnými mistry. Máte ale taky příležitost sledovat výrobu skla na peci, další zušlechťování v brusírně, kuličské stroje, rytecký stroj, hranařské stroje, pískování skla, zlacení, malování, puntkování diamantem a jiné podobné techniky, které se používaly po staletí. Zdejší mistry inspirovaly například slavné páteříky. Skleněné korálky, které šumavské hutě produkovaly v nejrůznějších barvách ve velkém. Navlékaly se na střívko a dělaly se z nich růžence k modlení. Dnes se vyrábějí podobným způsobem, ale především pro potěšení.

Naučná stezka farmacie
V Hradci Králové budeme poznávat léčivé rostliny. Vydáme se totiž na procházku naučnou stezku farmacie, na níž se dozvíme, jak je využívali pro kurýrování naši předci a co se za dlouhá staletí v tomhle oboru změnilo. Na stezce najdeme na 300 druhů rostlin. U každé se dočteme, jaký je její český i latinský název. Zjistíme taky to, že ve farmacii nacházejí uplatnění i rostliny jedovaté. Patří mezi ně například tis červený. Obsahuje látku, která se stala základem pro léčbu nádorových onemocnění. Nebo skočec obecný. Z jeho semen se zase vyrábí známý silně projímavý ricinový olej. Náprsník zase způsobuje poruchu srdečního rytmu. V minulosti ho s oblibou používali traviči. Obdivovat budeme ale taky celou řadu zajímavých stromů.

Trať České Velenice – Gmünd
Vlakem se tentokrát vypravíme na hranice naší země s Rakouskem. Trať, která bude naším cílem, je hodně kratičká. Měří pouhé tři kilometry a spojuje České Velenice s rakouským Gmündem. Připomeneme si její historii i největší zajímavosti. A samozřejmě si prohlédneme obě městečka. Na naší straně hranice se například vydáme do místního muzea. V něm se dozvíte vše o zdejší historii i o slávě strojíren, v nichž zachránili mnoho lokomotiv. A taky železniční vůz, který jezdil T. G. Masaryk. Vzpomínají tu samozřejmě rovněž na slavného rodáka Adolfa Borna. Ti, kdo si s sebou přivezou nebo třeba přímo na nádraží půjčí kolo, si můžou vyšlápnout na Andělský kopec, do Terezina údolí a dál na Novohradsko.

Naučná stezka Březina
Naučná stezka Březina v okolí Humpolce se snaží turistům přiblížit krásu zdejší přírody i zajímavou historii kraje. Na bezmála desetikilometrovém okruhu si připomeneme časy, kdy se tu rýžovalo a později pod zemí dobývalo zlato. V lokalitě nazvané Na Štůlách těžba probíhala od 13.století. Hlavní zlatá žíla byla dlouhá přibližně 120 metrů. Zdejší horniny jsou velice pevné a tvrdé. Za 800 let těžby z nich havíři vydolovali přibližně dvacet tisíc tun rubaniny, z čehož se nakonec získalo 100 kg čistého zlata. Zastavíme se navíc u zříceniny hradu Orlík. Památka je pro většinu návštěvníků kraje tím největším lákadlem, třebaže se toho ze stavby vybudované v polovině 14. století do dnešních dnů příliš nedochovalo. To, co dlouhou dobu přečkalo, si prohlédneme i my.