Dobříšský zámek zažil za svou historii ledacos: natáčelo se zde několik pohádek, za minulého režimu sloužil českým spisovatelům, během 2. světové války se z něj stalo sídlo říšského protektora. Arnošt Goldflam a Josef Polášek sem ovšem nejedou obdivovat zámecké interiéry, ale vrcholnou francouzskou zahradu, kterou na pěti terasách vybudovali majitelé panství ve druhé polovině 18. století podle návrhu J. R. de Cotta. Arnošt Goldflam jako vždy vysvětluje historii zahrady humorně a po svém - to když etymologii slova rokoko, které vycházelo z tvarů připomínající lidský boltec, vysvětluje na svém vlastním uchu. Dobříšská zahrada pracuje s perspektivními klamy, ornamentální stříhané ploty jsou doplněny vynikající sochařskou výzdobou z dílny Ignáce Františka Platzera. Dobříš je ovšem unikátní ještě svou druhou zahradou: když byl v 19. století budován tehdy módní park anglický, nenahradil rokokovou zahradu, ale byl umístěn vedle ní. Na zámku Dobříš jsou tak zachovány v těsném sousedství dva základní typy zahrad: formální, geometrická francouzská a přírodou inspirovaná anglická.