ČT1

Kalendárium

24.6.2018 od 09:46 do 10:01

„Svět nebude zničen těmi, kteří páchají zlo, ale těmi, kteří se na ně dívají, aniž by něco udělali,” řekl kdysi Albert Einsten.

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

24. červen 1913 – Jan Kubiš († 18. 6. 1942)

Nad čím asi přemýšlel osmadvacetiletý Jan Kubiš ráno 27. května 1942, když čekal, až se v zatáčce pod Bulovkou objeví kabriolet Mercedes s třetím nejmocnějším mužem Třetí říše a hlavním strůjcem Konečného řešení Reinhardem Heydrichem?

Jan Kubiš pocházel z Moravy, ale právě když měl nastoupit do první třídy, zemřela mu maminka i s právě narozenou sestřičkou. Do péče si ho poté i s jeho sourozenci vzala babička, u které žil až do svých čtrnácti let.

Čtyři měsíce po okupaci Čech a Moravy přešel Kubiš polské hranice a vstoupil do Československé zahraniční armády. V říjnu 1941 se v Británii zapojil do speciálního výcviku k provedení operace s krycím názvem Anthropoid.

Událost, která radikálně změnila osudy tisíce nevinných lidí, ale výrazně proslavila československý odboj za druhé světové války, trvala jen několik sekund. Rotmistru Jozefu Gabčíkovi selhal samopal, ale duchapřítomný Jan Kubiš hodil na vůz granát, který Heydricha zranil.

Nacisté rozpoutali peklo. Zatýkání, popravy, vypálené Lidice. Mezitím v nemocnici Na Bulovce zemřel Heydrich. Po parašutistech se ale jakoby slehla zem.

18. června 1942 ticho v okolí kostela sv. Cyrila a Metoděje v dnešní Resslově ulici přerušil hluk motorů. Z vojenských vozů vyskákalo téměř 800 nacistických vojáků. Skrýš parašutistů byla vyzrazena. Začal jejich poslední boj...

25. červen 1903 – George Orwell († 21. 1. 1950)

Jako zjevení pro mnoho lidí před mnoha lety působil spisovatel George Orwell, který ve svých dvou posledních románech Farma zvířat a 1984 popisoval nejzrůdnější formy totalitního režimu.

George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, se narodil v Barmě, tehdejší Britské Indii, v rodině koloniálního úředníka, ale vyrůstal s matkou v anglickém Oxfordshiru. Název řeky Orwell, která městem protéká, přijal jako svůj pseudonym.

Jaký byl Eric Blair student, netušíme, ale školu údajně nenáviděl. Po střední se vrátil do Barmy, kde sloužil jako policejní úředník. Vydržel to pět let a vrátil se s pocitem spoluviny za koloniální útlak jako zapřisáhlý nepřítel imperialismu.

Po návratu se od svého minulého života odřízl změnou jména a začal pracovat jako novinář. Dva roky žil na ulici jako tulák. Přespával v zavšivených ubytovnách a chudinských slumech... aby o svých zážitcích napsal excelentní sociologickou reportáž nazvanou Na dně v Paříži a Londýně.

Po roce 1936 se jako dobrovolník na straně republikánů i jako novinář zapojil do španělské občanské války. Své zkušenosti popsal v knize Hold Katalánsku. Do bojů druhé světové války ale zasáhnout nemohl. Onemocněl tuberkulózou, která ho v pouhých šestačtyřiceti letech v roce 1950 zabila.

Před svou smrtí napsal: „Když se zpětně dívám na svou tvorbu, vidím, že jsem vždy, když mi chyběl politický úmysl, napsal knihu bez života, plnou rozvleklých pasáží, vět beze smyslu a zdobných přívlastků – prostě slátaninu.“ To jistě není pravda, vždyť byl považován za vynikajícího esejistu a novináře.

Zůstává ovšem faktem, že nebýt jeho dvou posledních románů Farma zvířat a 1984, patrně by se celosvětově uznávaným autorem nestal. Román 1984 zařadil časopis Time mezi stovku nejvlivnějších knih od roku 1923. V českém překladu vyšel poprvé v samizdatu, symbolicky, v roce 1984.

26. červen 1918 – Jiří Krejčík († 8. 8. 2013)

Věděli jste, že jeden z nejvýznamnějších režisérů a scenáristů české kinematografie Jiří Krejčík se prý v mládí filmařem vůbec stát nechtěl? A to by byla velká škoda.

Jiří Krejčík se toužil stát pilotem a bránit naši vlast v řadách Britského královského letectva. Dokonce absolvoval velmi náročné zkoušky. Jenže, pak se to celé nějak zvrtlo. Když se zavřely vysoké školy, šel si přivydělat na Barrandov, a tam objevil magický svět filmu. Nebýt toho, nevznikl by Vyšší princip, Svatba jako řemen, Božská Ema, ani Pension pro svobodné pány.

Režisér Jiří Krejčík byl pověstný prudkou povahou a známé jsou i jeho názory na nedostatek morálky, etiky a dobrých mravů, které ve svém kodexu ukládá zákon a které ani česká politická elita nedodržuje.

Říkalo se, že když se rozčílil, herce i škrtil. Ale co je na tom pravdy, nevíme...

Jiří Krejčík dokázal natočit skvostnou veselohru i dokument. Nejvíce ale zaujal příběhy o lidském svědomí a zradě člověka na sobě samém.

29. červen 2003 – † Katharine Hepburnová ( 12. 5. 1907)

Katharine Hepburn byla dvanáctkrát nominována na Oscara a čtyřikrát ho opravdu získala. Talentovaných hereček byl Hollywood plný, ale ona měla něco navíc. Výrazně silnou osobnost.

Žila a oblékala se po svém a říkala to, co si opravdu myslela. Brzy získala pověst nepřizpůsobivé a paličaté herečky, ale i velmi chytré ženy s originálním smyslem pro humor.

„Povídá se o mně, že mám hlas nenabroušené kanadské pily, že jsem vyzáblá jak tyčka a že pořád nosím kalhoty, protože mám protézu,“ řekla o sobě. „Až na tu nohu je všechno pravda.“

Ženskou roli v životě nepřijala. Chtěla být svobodná, proto se rozhodla pro život bez dětí. Když ale potkala svou osudovou lásku Spencera Tracyho, připadala si, jako by ji „praštili pánvičkou po hlavě“. Vztahu nezabránila ani Tracyho zákonná manželka, ani jeho alkoholové excesy.

Premiéry jejich posledního společného filmu Hádej, kdo přijde na večeři se Tracy nedožil. Ani Hepburnová film nikdy neviděla. Žalostí by jí prý puklo srdce.

Kdo to byl?

Tentokrát se ptáme na architekta, který se narodil v Lounech a je považován za průkopníka památkové péče u nás.

Jeho rukama prošel například kostel sv. Martina ve zdi v Praze, který byl roku 1784 zrušen a využíván k bydlení a skladování nebo gotický chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi, který byl ve stejně zoufalém stavu.

Nejvýznamnější zakázkou pro něj ovšem byla dostavba Chrámu sv. Víta v Praze. Dokončil dostavbu dvou průčelních věží a kruhovou rozetu, navrhl opravu klenby a rekonstrukci kaple sv. Václava. Díky jeho pečlivému archeologickému průzkumu byla objevena jižní apsida rotundy sv. Víta, zbytky Spytihněvovy a Vratislavovy baziliky a dokonce hrob sv. Václava.

Znáte jméno posledního stavitele Svatovítské katedrály a jednoho z prvních členů Ústřední památkové rady ve Vídni?

Zdielať reláciu na Facebooku Späť na TV program
TOPlistTOPlist