Do čela Anglie nastoupila po smrti své nevlastní sestry Marie, za jejíž vlády byla pro podezření z podpory protestantského povstání téměř rok vězněna. Když se Alžběta stala královnou, rozpoutá se kolem ní boj o moc, ale také boj o postavení samotné Anglie v okolním světě. Alžběta nechce válčit. Bezpečnost Anglie by nejlépe zajistil její sňatek s některým ze dvou nápadníků - jedním z nich je vdovec po Marii, španělský král, a druhým francouzský vévoda z Anjou. Alžběta sama je ale zamilovaná do Roberta Dudleye, vévody z Leicesteru. Nakonec odmítne oba nápadníky, a když se dozví, že Dudley je ženatý, zavrhne i jeho. Prosadí reformu církve a tím se zbaví politických protivníků a bývalých katolíků, kteří kolaborovali. Nakonec se rozhodne zůstat svobodná a stane se "panenskou královnou".