Půvabná komedie o romantické lásce, provoněné benzinem. Luděk Munzar, jenž v těchto dnech slaví pětaosmdesáté narozeniny, v českém filmu (1956). Dále hrají: R. Bussieres, G. Pigeonová, R. Lukavský, J. Hlinomaz, A. Poivreová, S. Beneš, A. Šůra a další. Scénář A. Branald a A. Radok. Kamera J. Holpuch. Režie A. Radok
Filmová adaptace Branaldova románu Dědeček automobil, realizovaná režisérem a scenáristou Alfrédem Radokem, spojuje film dokumentární a hraný. Podařilo se vytvořit snímek, který je sice něčím jako kronikou nejranějších dějin motorismu, avšak rušný děj a živoucí postavy z něj vytvářejí poutavý příběh o technice i o lásce. Jeho základem jsou životní vzpomínky montéra Františka Krutského z mladoboleslavské automobilky, účastníka všech velkých mezinárodních motocyklových a automobilových závodů, který stál v roce 1902 u kolébky českého motorismu. Krutský je ve filmu, ovšem velmi volně, zachycen v postavě mechanika Frantíka. Téma bylo samozřejmě zcela podřizováno potřebám filmu, který se ve svém konečném výsledku podstatně lišil od knižní předlohy a částečně i od původního scénáře. Mnohé scény byly předělávány přímo před kamerou a improvizovány při natáčení. Základními dějovými pilíři však i ve filmu zůstávají tři historické mezinárodní závody ve Francii (v Dourdanu a Gaillonu).
Tvůrci filmu ve snaze o co nejdokumentárnější vystižení dobového koloritu užívali nejrůznějších filmových technik: výstřižky z padesát let starých žurnálů doplňovali dotáčkami na 14 až 16 okének místo čtyřiadvaceti (čímž docílili charakteristického zrychlení pohybu), při osvětlování dělali úmyslně chyby, jakých se dopouštěli filmaři v počátku filmové techniky. K dokreslení koloritu doby a místa byla zkomponována umělá hudba a napsán komentář, který místy nahrazuje dialog a je sestaven jako novinová faktografie doby.
V rolích skutečných historických osobností uvidíte známé herce - Luďka Munzara, který kouzlu automobilových závodů propadl i ve skutečnosti, Radovana Lukavského, Raymonda Bussierese, Otomara Krejču, Josefa Hlinomaze, Svatopluka Beneše a další. Ve dvou scénách se v roli letištního mechanika mihne i režisér Miloš Forman, tehdy pomocný režisér.