Hudebnici mezinárodního renomé a maminku dvou dětí postihla na vrcholu kariéry meningitida a přerušila její uměleckou dráhu. Připravili: M. Kosová, M. Šnábl a J. Střecha
Harfistka Kateřina Englichová vystupovala s uznávanými orchestry pod vedením vyhlášených dirigentů. Jako sólová hráčka slyšela potlesk ve slavných koncertních síních včetně newyorské Carnegie Hall, kde je koncert harfisty opravdu výjimečnou záležitostí. Na vrcholu své kariéry se však hudebnice musela stáhnout na půl roku do ústraní. Bojovala s nemocí, která může končit ztrátou sluchu, zraku či dokonce smrtí. Nad jejím návratem do koncertních síní se tehdy vznášel velký otazník... Talent prokazovala už jako dítě při hře na klavír. Ve třinácti přešla na harfu a během studia na konzervatoři vyhrála konkurz do mezinárodního Mahlerova orchestru mladých, který vystupoval po celé Evropě. Pro mladou hudebnici ze socialistického Československa to byl přelomový zážitek, který ji podnítil dál se rozvíjet. Na základě zaslané videokazety ji ke studiu přijal Curtisův hudební institut ve Filadelfii. Kateřina získala i stipendium Fulbrightovy nadace na pokrytí pobytových nákladů. Teprve po řadě peripetií obdržela od československých úřadů povolení vycestovat a ve svých dvaceti letech odjela v srpnu 1989 za svým snem. V Americe vyhrála konkurz do Filadelfského symfonického orchestru i soutěž v New Yorku, jejíž organizátoři pro ni uspořádali koncerty v Paříži, Hongkongu, Bostonu, Los Angeles a New Yorku. Po pěti letech se vrátila domů a definitivně se rozhodla pro náročnou dráhu sólistky. Koncertuje po celém světě, vede mistrovské kurzy, na svém kontě má čtyři desítky CD. Stíhá i spokojený rodinný život s manželem a dvěma dětmi. Před několika roky při dovolené na Slovensku začala trpět úpornými bolestmi hlavy a lumbální punkce potvrdila diagnózu: meningitida. Nikdo z lékařů tenkrát nedokázal říct, zda bude vůbec chodit a jestli zánět mozkových blan neovlivní sluch a jemnou motoriku, tak důležitou pro virtuózy. V první fázi Kateřina nebyla schopna ani vstát z nemocničního lůžka, o slovo se hlásily depresivní stavy. Velmi pomalu se dostávala do kondice, postupně začala cvičit a po půl roce se na koncertní pódia vrátila. Pod dojmem zážitků z onemocnění se snaží trochu zvolnit, ale i tak zůstává výraznou osobností naší hudební scény. Důkazem je nejnovější CD s hobojistou Vilémem Veverkou i koncertní vystupování se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou, oceněné porotou Classis Prague Awards jako nejlepší komorní výkon roku 2017.