Být řezníkem bývalo privilegované povolání. Dokázali totiž obstarat suroviny, na které československá kuchyně vždy do značné míry stavěla. Maso přitom bývalo takzvaným podpultovým zbožím, a tak si každý musel toho "svého" řezníka hýčkat. Aby se lidé dostali k masu i jinak, chovali na svých zahrádkách a dvorcích velký počet domácích zvířat. Domácí zabijačka pak byla v sezoně na venkově téměř každodenní záležitostí. A pak tu byly speciality jako rekonstituované maso, nebo-li REMA plátky.

Řeznictví a podpultové zboží
Rozhovor s Naďou Konvalinkovou
Centrálně plánované uzeniny
Domácí zabijačky