ČT2

Návraty k divočině

19.12.2017 od 04:10 do 04:38

S prvním sněhem jsme se vydali na Malou Fatru, do nejzápadněji položeného pohoří Karpatské soustavy na Slovensku. Řeka Váh ji rozděluje na část Kriváňskou a Lúčanskou. Do dnešních dnů si pohoří zachovalo širokou přírodní rozmanitost, proto byla Kriváňská část Malé Fatry v roce 1988 vyhlášena národním parkem.

Kriváňská Fatra od Rozsudce přes Stoh, Chleb, Hromové až po Velký Kriváň - tudy jsme vyrazili po zasněžených chodnících. Vyprávěli jsme si s turisty i s domorodci, srovnávali život kdysi a dnes a dotýkali se míst, která voní opravdovou divočinou. Pro ty, kteří by to chtěli vyzkoušet stejně jako my, doporučujeme pár jedinečných míst. Na konci Šútovské doliny budete v úžasu obdivovat největší vodopád v Malé Fatře, v těchto dnech ozdobený obrovskými ledovými rampouchy. Na jihozápadním cípu národního parku vystoupejte k ruinám starého Zbojnického hradu. Při pohledu z ostrohu dolů si nejlépe uvědomíte Domašínský meandr řeky Váh, právě ten, který rozděluje Malou Fatru na Kriváňskou a Lúčanskou část.

Malá Fatra je pohoří, které se vyznačuje velkou členitostí nadmořských výšek od 340 m až po 1709 m, takže se geologickou pestrostí, reliéfem, mikroklimatickými podmínkami i biotopy může srovnávat s podstatně vyššími velehorami ve světě. Hodnota Malé Fatry spočívá mj. v nesmírně bohatém geologickém složení. Je tvořena chočským příkrovem, jehož jižní část tvoří tvrdé žulové jádro a severní je tvořena dolomitickými vápenci. Od toho se odvíjí složení porostů, rostlinstvo a květena. Jsou zde zachována všechna pásma od dubovo-bukového až po pásmo smrkového lesa a nad ním pásmo kosodřeviny. Nemalou úlohu tady sehrálo i působení člověka, především zakládáním pastvin. Touto dobou neoceníme výskyt endemitů, mezi něž patří třeba oměj tuhý moravský nebo hvozdík lesklý, stejně jako množství orchidejí nebo tundrových společenstev. Ale můžeme si je připomenout už teď jako jeden z důvodů vrátit se sem v době jejich květu.

Během horotvorných procesů se vytvořily špatně přístupné terény, které dodnes využívají medvědi, rysi, vlci nebo divoká kočka. V zachovalejších částech vodních toků se můžeme setkat i s vydrou říční. Odnepaměti zde nacházel své útočiště orel skalní a průvodci národního parku s hrdostí zmiňují i výskyt sokola stěhovavého, který tu ještě v 90. letech vůbec nebyl. Krajina v okolí rokliny Tiesno prozrazuje stopami otisknutými ve sněhu, že tady mají svůj domov jeleni nebo lišky. Medvědí stopy už nenajdeme, neboť jejich původci touto dobou zalehli k zimnímu spánku.

Připomeňme si význam tohoto pohoří jako prostoru, odkud medvědi nejvíce migrují do moravských Beskyd nebo do Polska. Historicky je výskyt medvědů sledován průběžně od 30. do 80. let, kdy se jeho množství pohybovalo mezi 10-20 jedinci, dnes je jejich populace několikanásobně vyšší. Na jejich výskytu se bohužel podepisují i pytláci. Lidé, kteří svou existenční nejistotu řeší tím, že dělají průvodce lovcům ochotným zaplatit velké peníze za odstřel. Průvodci národním parkem rádi vysvětlí, jak se při setkání s medvědem chovat. Pravděpodobnost, že byste museli čelit jeho útoku, je ale minimální. Od roku 1967 do dnešních dní, tedy v průběhu 48 let, je zaznamenáno v Malé Fatře 8 takových střetů s turisty.

Nenechte si ujít vycházku masivem Velkého Rozsudce na severní straně NP Malá Fatra a v něm především kaňon zvaný Jánošikove diery. Jeden ze strážců národního parku nám vyprávěl o svém předkovi, kterého Jánošík přepadl. Takové historky jsou živé mezi příslušníky místních rodin, a tak nám legendární postava Jánošíka, který chodil právě tudy po svých zbojnických chodníčcích, může připadat podstatně méně historicky vzdálená, než ve skutečnosti je.

Vývoj Malé Fatry se odehrával také v těsné koexistenci s člověkem. Podepsala se na něm valašská kolonizace v 15. a 16. století. Dodnes je reliéf civilizované krajiny s tradiční liniovou strukturou políček místem, které turisté rádi navštěvují. Především v okolí Těrchové, Zázrivé nebo Štefanové. Novodobý turistický průmysl nahrazuje salaše a dřevěnice s tradičními valašskými lomenicemi novými penziony a provozem, který má výrazně komerční zacílení. Jak velmi nad tímto přístupem zvítězí úcta k přírodě a pokora v našem přístupu k ní, to je otázka, kterou si během putování Malou Fatrou položíte určitě i vy.

Zdielať reláciu na Facebooku Späť na TV program
TOPlistTOPlist