Věra Galatíková, Žaneta Fuchsová a Vlastimil Brodský v křehkém příběhu o hledání domova a jedné z nejsilnějších podob lásky (1981). Dále hrají: N. Konvalinková, N. Divíšková, Z. Hadrbolcová, K. Heřmánek a další. Scénář K. Čabrádek a K. Kachyňa. Kamera J. Čuřík. Režie K. Kachyňa
Je večer, malé dítě leží v postýlce. Pohádka jako korálky na stříbrné nitce: pasáček vedl ovečky přes úzký můstek, a tak mohly jít jen jedna za druhou. První ovečka, druhá, třetí, čtvrtá... Ovečky vstoupí do snu holčičky, která má domov tady - v nemocnici. Hana (Ž. Fuchsová) je dítě s těžkou srdeční vadou. V nemocnici je častěji než v dětském domově. Doma je v nemocničním pokoji, u "dědka" primáře (V. Brodský), u sester, a pocity pohody prožívá především s uklízečkou Anežkou (V. Galatíková). K té má malá Hanka nejblíž. Ten příběh se jmenuje jako pohádka: Počítání oveček. Nechce vyloudit slzy dojetí. Pokud přijdou, měly by vycházet z poznání, že obyčejné lidské srdce je největší silou proti bolesti.
Připomeňme si hluboce lidské herectví Věry Galatíkové, od jejíhož úmrtí uplyne deset let (19. 8. 1938 - 21. 12. 2007).