V Národním parku Slovenský ráj nás tentokrát ochranáři provedou navštěvovanou, a přesto divokou slovenskou přírodou. Spolu s nimi se podíváme na skalnaté a hluboké rokliny s vodopády a horskými potoky na jejich dně, ohromí nás kaňon Hornádu zahloubený ve skalní stěně, připomeneme si Dobšinskou ledovou jeskyni, nahlédneme do lesních zákoutí se vzácnou orchidejí střevičníkem pantoflíčkem. Jedinečné jsou i vápencové skály, v nichž hnízdí sokol stěhovavý.

Vydejte se tam, pokud máte dost odvahy a výdrže. Tento národní park je přístupný, ale na své návštěvníky a jejich fyzickou kondici klade vysoké nároky. Odměnou jsou jedinečné zážitky v divoké přírodě, která nabízí skalnaté a hluboké rokliny s vodopády a horskými potoky na jejich dně. Ohromí nás kaňon Hornádu zahloubený ve skalní stěně a neměli bychom vynechat ani Dobšinskou ledovou jeskyni. Když sem přijdeme ve správný čas, možná se nám podaří uvidět některé vzácné druhy rostlin. Na vápencových skalách hnízdí sokol stěhovavý, jeho výskyt je cíleně podporován ochranáři, a tak je na nás, abychom tohoto dravce pozorovali s pokorou a s úctou k těm, kteří se jeho rozšíření ve volné přírodě věnují.

Abychom nemluvili jen v obecné rovině, zeptali jsme se muzikanta Tomáše Kočka, který je znám svým nadšením pro putování málo objevenou krajinou, jaký má ke Slovenskému ráji vztah. Řekl nám k tomu: "Do Slovenského ráje jsem jezdíval pravidelně a docela intenzivně dobrých 5 let. Mám odtud řadu zážitků a vzpomínek. Poslední dobou jsem trochu zvolnil, protože mne pohltily jiné aktivity, takže moje letošní cesta sem znamenala návrat po patnácti letech. Je tady nádherně a mohu všem, kteří dovedou odhadnout své síly a umí se v přírodě pohybovat s úctou, vřele doporučit."

Připomeňme si pár základních dat: Národní park Slovenský ráj vznikl ze stejnojmenné chráněné krajinné oblasti v roce 1988. Jeho vyhlášení předcházel dvacetiletý přírodovědný výzkum, který potvrdil výskyt vzácných druhů rostlin a živočichů a mimořádné hodnoty podzemních prostor. Samotný park bez ochranného pásma se rozkládá na ploše 19 300 ha.

Prvními ochránci přírody ve Slovenském ráji byli lesníci. Na jeho území byla už v roce 1890 vyhlášena první rezervace pro navrácení jelení zvěře. Zhruba před sto lety začali divokou krajinu objevovat lidé z blízka i daleka. Často to byli čeští turisté. Ještě před nedávnem jsme byli jedna země, dnes už do tohoto ráje jezdíme přes státní hranice. Ale to nic nemění na tom, že jsme si stále blízcí a návštěvníci z Česka jsou tady vítáni.

Cestovatelům, kteří přijíždějí poprvé a moc dobře to tady neznají, doporučujeme, aby na správě národního parku požádali o průvodce. Dovíte se tak mnohem víc a získáte jiný vztah k lidem, kteří s velkou erudicí, zkušeností a obětavostí zasvětili svůj život ochraně přírody a odpovědnému přístupu k ní. Vsaďte se s námi, že na konci cesty je budete vnímat přesnější optikou než dosud.

Pro náročné turisty doporučujeme (mimo zimní období) procházku z Čingova na Tomášovskou vyhlídku. Nabízí malé převýšení, úžasný výhled do kotliny Hornádu a na zpáteční cestě spišskou krajinu v Hornádském údolí. Skalnaté útvary, jedinečná flóra, krajina, která má charakter zcela jiný, než můžete zažít kdekoliv u nás.

Slovenský ráj je přitažlivý i v zimě a nabízí (zejména v lyžařském středisku Mlynky) bohaté vyžití milovníkům všech zimních sportů. My jsme vám jej ale připomněli videem natočeným v létě, a tak jsme se drželi tohoto času.

Více obrázků ve fotogalerii