ČT2

Kamera na cestách: Švédsko, kouzlo severu

23.10.2017 od 09:00 do 09:55

Švédsko, ležící na Skandinávském poloostrově, formovala ledová pokrývka, která tu byla ještě před 10 tisíci lety. Když ustupovala, vymodelovala pobřeží a obrousila skály. Nejjižnější část země, lehce zvlněná, je pokračováním bohaté evropské kontinentální nížiny. Směrem na sever tvoří nejprve listnaté a později jehličnaté porosty nejmohutnější evropský lesní masiv.

Švédské tradice
Zajímavosti
Švédské království se zformovalo v 11. století a od té doby existuje nepřetržitě. Role monarchie je však dnes čistě symbolická.

V zemi žije 9 milionů obyvatel, hustota osídlení je ale jedna z nejnižších v Evropě. Jen 20 % Švédů žije mimo městské aglomerace.

Asi 80 % obyvatelstva vyznává lutheránskou víru. K odluce církve od státu došlo teprve v roce 2000.

Jako i jinde, tradice ve Švédsku jsou spjaté se střídáním ročních období. Jedním z největších svátků v zemi je Midsommar, který se slaví v den letního slunovratu. Tradice má své kořeny v době, kdy ještě do Švédska nedorazilo křesťanství. Po celý den a velkou část noci se lidé veselí kolem ozdobeného stožáru, z mladých březových větví splétají věnce na oslavu probuzení přírody, a veselí se z příchodu tepla.

Hlavním bohatstvím, které poskytuje les, pokrývající více než polovinu území země, je dřevo. Nejenže je Švédsko díky němu největším evropským producentem papíru. Také se z něj už od 15. století vyrábí tradiční červený kůň dalahäst. U lidí si získal takovou popularitu, že se stal skutečným symbolem země a vyváží se do celého světa.

Úspěchy slaví také polkagris - červenobílé lízátko s příchutí mentolu, které se vyrábí v městečku Gränna na břehu jezera Vättern.

Metropole ležící na 14 ostrovech
Hlavní město Stockholm se nachází v průsečíku jezera Mälaren a Baltského moře, v srdci souostroví tvořeného 24 tisíci ostrovy. Je to skutečný vodní labyrint, který hrál po dlouhá léta důležitou obrannou roli. Samotný Stockholm se rozkládá na 14 ostrovech. Největším na Starém městě je Stadsholmen. Pompézní architektura 19. století skrývá středověké kořeny sídla, založeného v polovině 13. století. Budovy pocházejí z různých období, protože území ostrova se postupně zvětšovalo. Ostrov Djurgärden, bývalá královská honitba, zase návštěvníkům nabízí skanzen s ukázkami obydlí z různých krajů Švédska.

Pod vlivem Dánska
Na jihu vane silný vítr. Modeluje krajinu a odhání mraky. Nejjižnější švédskou provincií je Scania. Až do 17. století patřila Dánsku, jehož vliv je zde stále jasně patrný. Od roku 2000 spojuje dánskou metropoli Kodaň se třetím největším švédským městem Malmö most. V Malmö se snoubí moderní se starobylým, linie budovy Turning Torso, v překladu "otáčející se torzo", zase ilustrují dynamiku a kreativitu města.

Pojedeme-li po západním pobřeží směrem k severu, narazíme na Göteborg, nejvýznamnější přístav ve Skandinávii. Město přetíná v polovině dlouhou pobřežní linii. Z vod Severního moře zde vystupuje množství povětšinou neobydlených ostrovů. Tající ledovce vyprofilovaly pobřeží a vyryly v něm hluboké zářezy - fjordy. Göteborg byl postaven po vzoru holandských měst 17. století, kde byly čerpány cenné zkušenosti při úpravě močálovitého terénu a budování sítě kanálů.

Provincii Bohuslän, ležící na sever od Göteborgu, lemuje velmi členité pobřeží. Ostrovy při pobřeží, na kterých obvykle automobily nejezdí, si pečlivě střeží svou identitu. Ve vzdálenosti 150 km od Göteborgu je les dlážděn obrovskými kameny s vyrytými obrazy. Kresby pocházejí z doby zhruba před dvěma a půl tisíci lety, tedy ze švédské doby bronzové. A už tehdy byla nejčastějším motivem loď.

Polární kruh a země Sámů
Ještě před sto lety se na jihu Švédska v hojném počtu vyskytovali vlci, medvědi a rysi. S rozvojem obytných ploch se uchýlili více na sever, kde jsou ostatně velmi rozšíření také losi a sobi. Zdejší příroda je domovem divoké fauny, která ze západní Evropy již vymizela. Blízkost severního polárního kruhu určuje typ podnebí, vegetaci i faunu.

Čím více se blížíme k severu, tím hlouběji pronikáme do teritoria etnické menšiny Sámů. Jejich území - Laponsko - zasahuje kromě Švédska také do Norska, Finska a Ruska. Sobi tráví zimu v zalesněných oblastech, které jim skýtají úkryt, a na konci zimy zahajují jarní stěhování na pastviny. To se koná pod dohledem motorizovaných pastevců, kteří připravují drátěné ploty, které mají usměrnit pohyb zvířat v lese.

A ještě o něco severněji nás cesta zavádí k polárnímu kruhu, za nímž už se rozkládá země, kde svítí "půlnoční slunce". V létě zalévá všechny vesnice neustálé světlo, zato v zimě lze hovořit o pouze podle jména.

Zdielať reláciu na Facebooku Späť na TV program
TOPlistTOPlist