Draci v zoo
Z pražské zoo jsme vám vybrali lahůdky, které čelí nebezpečí vyhynutí. Představíme vám trojici, která by klidně mohla účinkovat v hororu, nebo v pohádce. Zkrátka uvidíte suchozemské i vodní draky.

Díky varance Arance je Česko varaní velmocí. Je unikátní, protože má za sebou už několik snůšek v zajetí. Varan komodský, známý také jako komodský drak, je velký ještěr z indonéských ostrovů, který se může dožít až třiceti let. Největší zástupce čeledi varanovitých a nejmohutnější žijící ještěr vůbec. Lidé se obávají jeho otráveného skusu, ale nemají to na svědomí toxické bakterie ve varaních slinách, nýbrž přítomnost jedových žláz v dolní čelisti, které produkují jedovaté bílkoviny, zabraňující srážení krve. Svět se o jejich existenci dozvěděl teprve roku 1912 a v pražské zoo pro ně existuje specializované chovné zázemí. Letos se skupina rozrostla o další mládě – Kámasútru, která je 65. vylíhnutým varanem v Praze. Je i prvním letošním mládětem v Zoo Praha.

Varanovec bornejský je vzácný ještěr, na první pohled vypadá jako miniaturní mládě Godzilly. Loni v prosinci jich sedm, samici a šest mláďat, získala pražská zoo a jsou k vidění v pavilonu Indonéská džungle. V zoologických zahradách je jich na celém světě jen pár, nejvíce právě v japonské iZoo Širawa, kde se podařilo tento vzácný druh poprvé v historii rozmnožit v roce 2014 a právě odsud je pražská zoo získala. V přírodě žije pouze na ostrově Borneo v oblastech malajského sultanátu Sarawak a v indonéských provinciích Západního a Severního Kalimantanu. Ještěr byl celé desítky let obestřen tajemstvím, jen hrstka zoologů ho spatřila ve volné přírodě, kde přežil pravděpodobně proto, že je pro domorodce nepoživatelný. Proto bývá označován jako svatý grál herpetologů. Zajímavostí je, že nemá ušní otvory, má rozeklaný jazyk jako hadi, je aktivní v noci a žije zpola na souši, zpola ve vodě. Do budoucna se Zoo Praha chce podílet na vytvoření evropského chovného programu, který by dal v lidské péči vzniknout záchovné populaci těchto unikátních tvorů.

Pražská zoo koncem května 2014 otevřela mimořádný pavilon pro velemloky čínské. K vidění je tu samec Karlo, největší velemlok v Evropě (155 cm a 26,5 kg, věk asi 40 let), zapůjčený z německého Karlsruhe. Natrvalo se podařilo ze Schmidingu získat samici Šmícu a z Berlína samce Natali. Expozici doplňují mláďata, z nichž největší na počest Karla Čapka a jeho Války s Mloky jsou pojmenováni Andy a Boleslav Jablonský. Velemloci čínští, kteří jsou největším druhem obojživelníka na světě, jsou na seznamu kriticky ohrožených zvířat. Na planetě se vyskytují už více než 170 milionů let, patří tedy k jejím nejstarším obyvatelům; jejich předci žili v tutéž dobu jako několik druhů dinosaurů. Maso velemloků je v Číně považováno za luxusní lahůdku a části mlokova těla se také využívají v tradiční čínské medicíně. A to přesto, že Čína velemloka zařadila na seznam chráněných živočichů. V domovině přebývá v čisté a chladné vodě, je aktivní pouze v noci. Když je ohrožen, vydává zápach připomínající japonský pepř, proto se mu říká „velká pepřová ryba“.

I zvíře bolí tělo
Jak si kůň vyrobí problém sám
Řadu blokád nebo problémů s pohybovým aparátem si kůň, stejně jako pes, může způsobit sám.

Často je na vině přílišné dovádění ve výběhu. Uklouznutí na nerovném nebo kluzkém povrchu v bahně, na sněhu nebo na ledu. Hry s koňskými kamarády také mohou končit úrazem. Pokud chodí koně do výběhu s ohlávkou a často se za ohlávku v rámci hry tahají, může dojít k zablokování prvních krčních obratlů.

Ale nechci v majitelích vzbudit obavy z toho, aby dávali koně do výběhu. I když se tam může leccos přihodit, obecně platí, že kůň, který si pohybový aparát pravidelně ve výběhu posiluje a protahuje, je výrazně méně náchylný ke zranění, přetížení i nehodám v důsledku psychické nepohody a benefity výrazně převyšují rizika. Kůň, který chodí do výběhu pravidelně obvykle nemá tendenci řádit přespříliš a také jeho pohybový aparát je posílený, takže i případné uklouznutí nebo nehoda nemívají vážnější důsledky. Většinou si nejvíce problémů způsobí právě koně, kteří chodí do výběhu příliš málo.

Dalším způsobem, jak si kůň může zablokovat krk a zejména první krční obratel, je snaha trhat se z úvazu. V rámci správné výchovy koně bychom ho měli naučit při uvázání klidně stát, ale samozřejmě vyděsit a poplašit se může i nejlépe vychovaný kůň. Ohlávka koním leží v místě, kde je pod kůží první krční obratel. Pokud se kůň snaží utrhnout a snaží se vzpínat nebo trhá hlavou, síly působící na první krční obratel jsou velmi silné a k blokádě dojde velmi snadno. Je-li zablokovaný první krční obratel, následně může dojít k blokádám také dalších krčních obratel, případně k bolestivé blokádě čelisti. Kůň má pak obvykle problém ohnout hlavu a krk na stranu, drží hlavu nahoře, nedokáže se pořádně uvolnit pod sedlem ve směru dolů a dopředu. Blokády krku u lidí jsou častou příčinou bolestí hlavy. Předpokládá se, že je tomu tak i u koní – v důsledku pravděpodobných bolestí hlavy může být kůň nervózní, nechce snížit hlavu, přestává si užívat dotyky na hlavě, při ježdění se nedokáže uvolnit v týlu. Někdy se objevuje pohazování hlavou. Setkala jsem se i s tím, že kůň s blokádou prvního krčního obratle byl světloplachý a špatně snášel pobyt na přímém slunci. Ve výběhu na slunci obvykle stál s hlavou schovanou pod břichem některého z kolegů. Často házel hlavou, takže se majitelka domnívala, že trpí headshakingem. Po odblokování krku a čelisti se kůň začal po výběhu pohybovat normálně.

Další příčinou může být stejně jako u psů stereotypní chování, stájové zlozvyky. Pokud kůň tkalcuje nebo nutkavě přešlapuje a chodí po boxu dokolečka, velmi si přetěžuje lopatky a ramenní klouby, což může časem vést k blokádám, bolesti a rychlejšímu opotřebení.

Stres, choroby – žaludeční vředy, problémy s imunitou, astma – kašlání, záněty plic...

Je-li kůň ve stresu a není psychicky uvolněný, nemůže se ani fyzicky pohybovat volněný.

Autorka: MVDr. Jitka Thurnvaldová

Zdravá zvířata – zdraví lidé
V České republice žijí tisíce lidí bez domova a uživatelů návykových látek a po jejich boku tisíce psů a koček. Tito lidé kvůli své sociální a finanční situaci často nedokáží o sebe a svá zvířata dostatečně pečovat, a tak zvířata nebývají zpravidla očkovaná, trpí různými nemocemi a parazity. Tato zvířata se pak ve zvýšené míře pohybují ve veřejném prostoru a jsou vysoce riziková pro šíření nemocí či parazitů do okolí. Široké veřejnosti tak hrozí reálné riziko, že se od těchto zvířat nakazí tzv. zoonózou, tedy nemocí, která je přenosná ze zvířat na lidi (např. svrab, plísně, vzteklina, blechy, tasemnice apod.). Jedinou cestou, jak veřejnosti ochránit, je snažit se udržovat populaci těchto zvířat zdravou a šířit osvětu.

Akce se koná pod heslem ke Světovému dni boji proti vzteklině (28. 9.) pod heslem: "Zdravá zvířata – zdraví lidé". Koná se nejen v Praze, ale i v Brně, Liberci a Plzni.
V Praze jí organizuje Psí život, který pomáhá zvířatům od lidí bez domova celoročně. Očkovací akce se v Praze koná 2x za rok kvůli velké poptávce od klientů a kvůli velkému počtu lidí bez domova. V Praze Psí život spolupracuje s terénními pracovníky Armády spásy, Naděje, Drop Inu a dalšími organizacemi, ale i s veterinární správou a jednotlivými městskými částmi.
Na akci jsou zvířata naočkována proti vzteklině a základní kombinací vakcín + jsou zvířatům podány přípravky proti vnitřním a vnějším parazitům. Na místě jsou zvířata prohlédnuta a pokud veterinářka zjistí zdravotní problém, pomáhá Psí život následně s jeho léčením. Všem majitelům zvířat jsou nabízeny zdarma kastrace jejich psů (i koček).
Ročně se na očkovacích akcích naočkuje kolem 200 zvířat. Kromě toho tým organizace Psí život vyjíždí do terénu za zvířaty, která nejsou socializovaná tak, aby se s nimi majitelé zvládli na místo očkování, či veterinární prohlídky dopravit sami.

Více na stránce www.psizivot.com

Nabídka koček z Plzně
Svoboda zvířat Plzeň - Sekce na ochranu koček
tel. č.: 723 922 206, 603 811 878
č. účtu: 250 089 33 77 / 2010
web: www.kocici.cz
facebook: www.facebook.com/kocky.svobodazvirat.plzen

Vzpomínka na Radovana Valeše
Radovan Valeš zemřel začátkem září po dlouhé nemoci. V pořadu mu věnujeme vzpomínku, protože se výrazně zasadil o to, že se ochrana zvířat u nás začala brát vážně. Zavzpomínají na něj a na jeho odkaz Zuzana Semelová, která stála u založení Ligy na ochranu zvířat a Dagmar Kubištová, současná předsedkyně Loz ČR a zároveň majitelka útulku Dášenka, kterou Radovan Valeš do Ligy přijímal.

Historie Ligy se datuje od roku 1990. Vznik je spojen se jménem již zemřelé akademické malířky paní Matyldy Dorazilové, která se pomocí zvířatům zabývala mnoho desítek let a položila základy ochranářské činnosti. Štafetu po ní převzal bývalý čestný předseda Ligy Radovan Valeš, který za 13 let výkonu své funkce předsedy rozvíjel její odkaz a vykonal obrovský kus práce. V červenci 2005 byl na shromáždění delegátů zvolen nový předseda Petr Ondráček který na jaře roku 2015 ze své funkce rezignoval. Na zasedání delegátů Ligy byla na podzim roku 2015 zvolena předsedkyní Dagmar Kubištová bývalá místopředsedkyně a dlouholetá ochránkyně zvířat a jedna z majitelek Lučanského útulku Dášenka.

Činnost Ligy se uskutečňuje praktickými činy ve prospěch jednotlivých živočichů i celých skupin některých druhů, osvětovým působením, výstavbou a provozem útulků a miniazylů pro zvířata.

V současné době je Liga největší organizací svého druhu u nás a působí na celém území České republiky. Její motivací je aktivní působení pro nastolení kulturního a humánního vztahu k živé přírodě, ke všem živočišným druhům v souladu se Všeobecnou deklarací práv zvířete, ostatních smluv a dohod v zájmu ochrany zvířat. Při respektování svých stanov je Liga nezávislá na státních a jiných veřejných orgánech.

Má své členské organizace, které používají název Liga na ochranu zvířat + jméno místa, kde daná místní organizace působí. V současné době jich je 10, a to v Olomouci, Bzenci, Jaroměři, Táboře, Kutné Hoře, Liberci, Jablonci nad Nisou, Plzni,Praze a Praze 4. Jednotlivé Ligy pečují ve svých útulcích o opuštěná zvířata (především psy a kočky), a zajišťují též péči o zraněné volně žijící živočichy (např. dravce, veverky, ježky a jiné). Jednotlivé organizace Ligy pořádají také úspěšné akce pro veřejnost – např. Jablonec Soutěž voříšků, podobně také Liga ve Bzenci.

Liga získává pro svoji činnost finanční prostředky sponzorskými dary fyzických a právnických osob, našich příznivců, příspěvky měst a obcí, veřejnými sbírkami, ale také např. dědictvími a v minulosti aukcemi uměleckých děl.

Více na www.lozcr.eu

Karamelka
Karamelka je asi rok a půl stará kočička. Zprvu si dává na lidi, které nezná pozor, jakmile ji ale přesvědčíte, že je na vás spoleh, promění se Karamelka ve velkého mazla. V novém domově nutně potřebuje kočičího kamaráda. Samotné by jí bylo velmi smutno. Karamelka je zvyklá na pejsky, ale nehodí se k malým dětem.

Rory
Rok a půl starou Rory odložil původní majitel. Kočička na tom byla zpočátku psychicky velmi špatně. Kočičí kolektiv v depozitu jí ale jde k duhu. Rory je mazlivá a milá kočka. Nehodí se k malým dětem. Hledáme pro ni spíš klidnou domácnost.

Šniclí
Šniclí je bezproblémová, velmi mazlivá, hodně akční a hravá kočka. Její specialitou je, že lidem okusuje nos a palce. Ale s láskou. Šniclí potřebuje v novém domově dalšího kočičáka. Hodí se i do rodiny s dětmi, které ale vědí, jak se ke zvířatům chovat. Šniclí je rok a půl.

Šalotka
Šalotčini původní majitelé se letos v srpnu odstěhovali a kočičku vyhodili na ulici. Kočička Šalotka je velký mazlík, ráda se chová a miluje muže. Může být i jedinou kočkou v domácnosti, když na ni budou mít majitel nebo majitelka dost času. Vychované děti snese. Šalotka vám vnese do života radost. Jsou jí necelé dva roky.

Cukína
Asi rok a půl stará kočička Cukína přišla do depozita z ulice. Přesto je velmi mazlivá a vyhledává lidský kontakt. Cukína se velmi ráda nosí na rameni, odkud vše pozorně sleduje. V novém domově by uvítala kočičího kamaráda. Pokud nemáte kočku a Cukínu byste chtěli, osvojte si rovnou dvě číči.

Pirožek
Sedmiletý kocour Pirožek přišel do depozita ve velmi zuboženém stavu a dlouho se léčil. Teď už je v pořádku a těší se na hodné lidi, kteří mu poskytnou láskyplnou péči. Pirožek je upovídaný kocourek, je velmi společenský a má mírnou povahu. Kočičí společnost mu nevyhovuje. Raději je s lidmi. Hodil by se i ke staršímu člověku.

Lipínek
Lipínek je čtyřměsíční kotě, které zachránila hodná paní. Přinesla ho hladového, vychrtlého a vážně zraněného k veterinárnímu lékaři. Lipínek byl několik dní hospitalizován. Poté, co se jeho stav stabilizoval, byl přesunut do depozita, aby se dostal do kondice a nabral váhu před nutnou operací. Teď už se zranění Lipínkovi velmi úspěšně se hojí. Najde se pro tohoto kocourka s mírnou a jemnou povahou bezpečný domov?

Koblíža
Koblíža je asi osmiletá kočička. Pochází ze zahrádkářské kolonie. Je trošku plašší, jako by stále čekala ránu. Když je ale člověk v klidu sama přijde a pomazlí se. Koblíža se hodí do klidné domácnosti bez dětí. Nejlépe by jí bylo ve společnosti dalších koček mírné povahy.