Karlův most
Otec vlasti po sobě v Praze zanechal stopu velmi výraznou. Bez nadsázky bychom ho mohli
nazvat i otcem stavitelem. Jeho dílem je Nové Město pražské, Katedrála sv. Víta i univerzita
nesoucí dodnes panovníkovo jméno. Málokdo z turistů, kteří zavítají do naší metropole, si
ovšem nechá ujít procházku po Karlově mostě. Na začátku července uplynulo přesně 660 let
od chvíle, kdy Karel IV. nechal položit jeho základní kámen. Předchůdce téhle spojnice
vltavských břehů, most zvaný Juditin, poškodila povodeň už v roce 1342, nový se začal stavět
až po 15 letech. Byl co do velikosti unikátní, nacházel se 13 metrů nad hladinou řeky, je
dlouhý 516 metrů, široký necelých 10 metrů. Vytvořit takové dílo bylo velmi nákladné,
možná proto císař otálel. Jeho dokončení se sám nedočkal.

Putování po Vltavě
Po Vltavě si dopřejeme další výlet z jižních Čech směrem k Praze. Zastavíme se u Hněvkovické
plavební komory, která usnadní cestu nejen malým, ale i velkým, lodím. V Týně nad Vltavou
zavzpomínáme na časy, kdy se tu na břehu stavěly lodě, ale taky na škody, které dokázala
řeka napáchat. A připravili jsme pro vás i odpověď na otázku, jak dlouho putovali voraři
domů na jih, poté, co dopravili zboží nebo dřevo tam, kam měli. Navíc zjistíme, proč se o
jejich manželkách říkalo, že v létě byly bez muže a v zimě bez peněz. Na soutoku Vltavy a
Lužnice nepřehlédneme kapličku připomínající dávné bitky s lapky, kteří trápili zdejší kraj. A
při cestě podél skal si uvědomíme, jak mistrně museli plavci pod vedením takzvaného
vrátného vést svá těžká plavidla s lidmi i nákladem.

Plechové hračky
Patřily k dětství našich dědečků a babiček, ale dnes už je obdivujeme spíš jen v muzeích. Řeč
je o plechových hračkách, zvláště těch na klíček. Autíčka, vlaky i sady nádobíčka v době první
republiky vládly pokojíčkům těch nejmenších. Mezi jejich výrobci pak zase vládla továrna
Husch v Litvínově. V tomhle severočeském městě se hračky z plechu začaly vyrábět už v 60. letech 19. století. Slavnou tradici se tu teď rozhodli připomenout unikátní výstavou. Značka
Husch zmizela z trhu v roce 1939. Ještě za války pokračovala továrna ve výrobě hraček pod
jiným názvem. Po osvobození ale téhle výrobě odzvonilo definitivně. Dnes jsou kousky, které
se v litvínovské firmě narodily, žádaným sběratelským artiklem. Asi největší kolekci
shromáždilo soukromé Muzeum technických hraček z Velvar. A právě poklady z jejich sbírky
budeme společně obdivovat.

Zahrada Harta
Nedaleko Vysokého Mýta vyrostla unikání zahrada. U jejího vzniku stál Luděk Hojný. Nápad
vytvořit na původním pozemku svých předků zahradu s kaskádovými rybníčky se v jeho hlavě
zrodil už před mnoha lety. Pamatoval si, jak se tu často v podmáčené půdě trápily traktory, a
řekl si, že by mohl vody v krajině využít. A tak začala vznikat první jezírka. Pak vysadil spoustu
keřů, stromů a dalších rostlin. Mezi nimi se samovolně uchytily orobince nebo poměrně
vzácná bahenní šípatka. A nakonec vybudoval výběhy, v nichž se zabydlela celá řada zvířat.
Luděk sám má hodně rád želvy, takže ty tu samozřejmě mají početné zastoupení. Ale těšit se
můžete i na druhy živočichů, které nejsou příliš často k vidění ani v zoologických zahradách.

Vernerův mlýn
Jedním z mnoha klapáčů, které kdysi fungovaly v naší krajině, byl ten v Brlohu nedaleko
Loun. Poprvé se jeho kolo roztočilo v časech třicetileté války. Nejdřív patřil vrchnosti, později
si ho mohli majitelé odkoupit. Vystřídalo se tu několik rodů a s obilím sem hospodáři jezdívali
až do druhé světové války. Dnes stavení láká především milovníky starých časů a taky strojů.
Potomci posledních mlynářů tu totiž vybudovali malé muzeum, ale zároveň se pustili do
obnovy zařízení, které dokonce čas od času při různých akcích spouštějí. Dozvíme se od nich,
jaké poklady jsou tu k vidění. A taky to, jak si jejich předci dokázali poradit ve chvíli, kdy byla
v potoce, který poháněl mlýnské kolo, nouze o vodu. Jejich řešení bylo sice nákladné, ale
osvědčilo se a, jak uvidíte, hodí se i dnes.

Bezdružice
S Bezdružicemi v západních Čechách je pro většinu z nás neodmyslitelně spojen rod slavného
českého, všestranně nadaného humanisty, jednoho ze sedmadvaceti pánů popravených na
Staroměstském náměstí. Řeč je pochopitelně o Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic,
přestože on sám tady nikdy nežil. Za pozornost ale městečko i jeho okolí rozhodně stojí.
Jednou z dominant je zámek postavený na místě středověkého hradu. Náměstí v centru
městečka nese jméno už zmíněného pána, jehož rodu patřilo nejen panství zdejší, ale i
přilehlé polžické. Projdeme se po naučné stezce Krasíkov – Ovčí vrch. Turistům připomíná
třeba selskou vzpouru, při níž se bezdružičtí poddaní na jaře roku 1680 uchýlili právě na Ovčí
vrch. Prozradíme vám samozřejmě, jak to s nimi dopadlo.