Na velkého charakterního herce a člověka Václava Vosku, od jehož úmrtí letos uplyne 35 let, vzpomínají dcery Eva a Markéta, J. Adamová, V. Galatíková, S. Beneš, R. Lukavský, B. Rösner, V. Preiss a další (2001). Režie S. Lazarová
Režisérka Světlana Lazarová přináší pohled na život "božského skeptika" Václava Vosky, který nás opustil před 35 lety. V Národním divadle hrál Voska po válce celých pět let. Nebylo jeho vinou, že musel odejít a stal se později v Městských divadlech pražských tím, čím byl Národnímu divadlu svým herectvím Karel Höger. Voskův umělecký vzor, s nímž ho spojoval nejen podobný pohled na život a na umění, ale nakonec také podobný životní osud. Na velkého charakterního herce a člověka vzpomínají dcery Eva a Markéta, J. Adamová, V. Galatíková, S. Beneš, R. Lukavský, V. Preiss, B. Rösner a další.