Bitva o benzín
První dějství osvobozování území dnešního Česka se odehrávalo ze vzduchu. Jeho součástí byly operace stíhačů, výsadkářů, kotlářů, ale především příslušníků bombardovacího letectva. V samotném středu protektorátu ležel důležitý vojenský i průmyslový cíl - rafinérie a letiště v Pardubicích, které bylo třeba vyřadit z provozu. Ani většina obyvatel Pardubic neví, kde najdou dodnes hmatatelné stopy bombardování.
První nálet na pardubickou rafinérii proběhl krátce po půlnoci 22. července 1944. Zatímco spojenci vstupovali do Paříže a na Slovensku se schylovalo k povstání, provedli Američané od patnácté letecké armády druhý nálet na Pardubice. Přiletěli také z jižní Itálie. Bombardéry tentokrát útočili v pravé poledne a jejich cílem byla nejen rafinérie, ale také blízké letiště.
Natočili jsme také tzv. Letecký archiv v obci Čepí, který uchovává mimo jiné relikty leteckých havárií, které se u letiště odehrály. Létat se začínalo v Pardubicích už před I. světovou válkou. Vojenské letiště tam vzniklo mezi válkami a německá Luftwaffe ho používala až do 8. května 1945. Mimo jiné k náletům na Pražské povstání.
Půda v okolí vybombardovaných míst skrývá nebezpečí, které není radno podceňovat. Podle odhadů selhávalo při náletech 10-15 % svržených bomb. Zlikvidována byla později jenom část z nich. Odhaduje se, že v Pardubicích tak leží v zemi kolem 130 nevybuchlých bomb. V roce 1995 se našla jedna z nich v samotné rafinérii. Máme filmový záznam i výpověď pyrotechnika.
Konec války má v centru Pardubic připomínat socha Rudoarmějce. Byla však odhalena v listopadu 1957 u příležitosti výročí takzvané Velké říjnové socialistické revoluce. A tak se v posledních letech v Pardubicích diskutovalo o tom, co vlastně socha symbolizuje a zda ji nepřestěhovat během právě probíhajících terénních úprav někam jinam. Nakonec bylo rozhodnuto, že zůstane na místě.