Vodárenské věže
Že je naše metropole skutečně stověžatá, jsme se přesvědčili už při mnoha toulkách po Praze. Nejvíce má samozřejmě kostelních věží - asi 130. Ale poměrně dost tu najdete i těch vodárenských. Přesně 15. Přestože mnohé svému poslání už neslouží, jsou skutečnou ozdobou města nad Vltavou. K těm nejznámějším patří Šítkovská vodárenská věž. Ale nikdo jí tak neřekne, většina z nás ji zná pod názvem Mánes. Ten získala podle vedlejší budovy spolku výtvarníků. Její zdi jsou v přízemí silné přes dva metry. A ačkoliv to díky římsám tak nevypadá, má ve skutečnosti osm pater. Její nejstarší kolegyni pak najdeme kousek od Karlova mostu, jmenuje se Staroměstská a první zprávy o ní pocházejí z roku 1489. A pozornost si bezpochyby zaslouží i vodárenská věž na Vinohradech.

Na kole kolem Ohře
Výlet na kole tentokrát odstartujeme u hradu v Chebu, kde si prohlédneme zbytek středověkého paláce, unikátní dvoupatrovou kapli, černou věž s vyhlídkou a nakoukneme i do expozic. Cihlové opevnění pochází z doby baroka. Pak poputujeme kolem řeky Ohře, zastavíme se u přehrady Skalka a podél ní pojedeme do bývalého pohraničního pásma na Zelenou horu. Tu zdobí unikátní Bismarckova rozhledna, kterou v roce 1909 vystavěl německý Okrašlovací spolek. Po druhé světové válce se ocitla v hraničním pásmu a dlouho o její existenci moc lidí nevědělo. Ještě na konci 80. let se dokonce uvádělo, že je zbořená. K překvapení všech ale nakonec vykoukla mezi vysokými stromy. Vyrostla v době, kdy po smrti kancléře Bismarcka došlo k jeho uctívání. A taky k návratu ke starogermánským prvkům.

Nelítostný pravěk
Až pět set milionů let proti proudu času se přeneseme v Ústí nad Labem. Tak daleko nás vrátí výstava Nelítostný pravěk v tamním muzeu. Mapuje vývoj zvířecích druhů, které se živily lovem slabších, menších, méně obratných či inteligentních souputníků. Jaké poměry panovaly například v nejstarší epoše, takzvaných prvohorách, ukazuje model koněpruského útesu. Pod mořskou hladinou vládla až desetimetrová pancířatá ryba Dunkleosteus a štír Akutiramus s rozpětím klepet přes dva metry. V druhohorách pak příroda obohatila život na naší planetě o ještěry. Nejen o gigantické dinosaury, ale i jejich menší příbuzné. A nemineme ani třetihory. Tahle doba dala světu především savce, včetně nových šelem. Že tygr šavlozubý v reálu nevypadal tak mile jako v kresleném filmu, se přesvědčíte na zajímavém modelu.

Velké Losiny
Velké Losiny jsou známé především svými sirnými lázněmi, zámkem a ruční papírnou. To všechno tady zanechal rod Žerotínů, kteří byli dlouhou místními pány. Obec je však taky ideálním výchozím místem k výletům do hor a toulkám okolní přírodou. Vede tu hned několik turistických tras po naučných stezkách. My se společně zastavíme taky u několika svatostánků. Kostel svatého Jana Křtitele ve Velkých Losinách patří mezi největší jednolodní vesnické stavby svého druhu na Moravě. V roce 1603 ho nechal na místě původního dřevěného postavit Jan mladší ze Žerotína. Nemineme ovšem ani kapli Nejsvětější trojice v Maršíkově. Cestou budeme navíc obdivovat zajímavé květiny a dopřejeme si i krásný výhled do údolí Desné.

Vítání jarního zpěvu ptactva
Už jste slyšeli o Vítání jarního zpěvu ptactva? S myšlenkou uvítat opeřence, kteří se na jaře vrátili ze zimovišť v teplých krajích na svá hnízdiště, přišli ornitologové z Birminghamu v roce 1983. A jejich jarní vycházky spojené s pozorováním ptáčků začali rychle kopírovat kolegové po celé Evropě. Pozadu nezůstali ani ti naši. My se vydáme na jednu takovou akci do Dobřan. Tamní mokřad s rákosím a stojatou vodou je domovem spousty malých pěvců. A proto se taky stal tradičním cílem jarní akce. Odborníci ji spojili s kroužkováním a nás bude zajímat, k čemu všemu můžou být kroužky využity. A samozřejmě budeme hlavně sledovat dění kolem nás a naslouchat. Mimochodem víte, že třeba strnadi mají dokonce své nářečí? Zjistíme, jak to s ním je.

Zámek Krásný Dvůr
Barokní zámek Krásný Dvůr možná znáte ze stříbrného plátna. Natáčely se tam kupříkladu filmy Konec starých časů nebo Jak básníkům chutná život. Nicméně nás tentokrát nezlákal k návštěvě um starých mistrů stavitelů, ale park, který najdete v podzámčí. A který se po dlouhé a náročné rekonstrukci otevírá návštěvníkům. Na ploše víc, než jednoho sta hektarů najdete v českém měřítku jedinečnou kolekci staveb zahradní architektury. Nejvíce nej se pyšní Novogotický templ, který je mimo jiné první stavbou v tomto stylu u nás a je taky považován za nejstarší rozhlednu na našem území. Pozornost si ovšem zaslouží i 26 metrů vysoký Obelisk korunující 1100 metrů dlouhou cestu přezdívanou Mílovka nebo Čínský pavilon. Bude nás samozřejmě zajímat, kdo stál u jejich zrodu.