ČT1

Kalendárium

23.5.2017 od 01:15 do 01:30

„Kdyby se o nemocech tolik nemluvilo, lidi by byli zdravější,“ tvrdil francouzský dramatik Jean Anouilh. Ale pravda je, že důležité je nejen mluvit, ale i konat.

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

21. květen 1967 – † Eduard Cmunt ( 20. 8. 1878)

Balneologie, to byl obor, kterému se většinu svého profesního života věnoval profesor Eduard Cmunt.

V letech 1922 až 1939 působil v Piešťanech. Už krátce po svém příchodu uveřejnil velmi potřebnou příručku, jak postupovat při lázeňských procedurách a fyzioterapii. Pečlivě popisoval, jaké účinky mají zdejší koupele. Společně s dalšími lékaři zkoumal, jaký vliv na účinky koupelí mají termální vegetace, radioaktivita a mnoho dalších faktorů.

Obohatil balneologii o subakvální masáže – ty se provádějí pod vodou natlakovaným tenkým proudem vody. Propagoval saunu, bahenní zábaly i rehabilitační tělocvik. Zařadil polévání, kartáčování vodou. Syn profesora Cmunta vzpomínal, jak jednou praktikoval vodoléčbu i na prasatech, která dostala červenku. Prý bylo komické vidět, jak polévá čuníky vodou z konve a druhou rukou objímá v pase svou nastávající. Prof. Cmunt byl také prvním průkopníkem revmatologie.

V roce 1933 založil dokonce Ligu proti revmatismu. Až do příchodu socialistického zdravotnictví vedl poradnu pro revmatiky, kde zaučoval i mladé lékaře.

Eduard Cmunt se zajímal i o léčivé byliny a rostliny. Málokdo dnes ví, že to byl právě on, kdo založil továrnu na léčivé čaje v Soběslavi. Většina směsí vycházela z jeho receptů. Po roce 1948 převzala továrnu i recepty SPOFA.
V závěru života ho postihla mrtvička, na jejíž následky právě před 50 lety zemřel.

22. květen 1562 – Anna Marie Bádenská († 25. 4. 1583)

„Když Kateřina a Žofie zemřely, nastal den smutku, zato šťastný je den, který Annu vám dal. Marie Anna vám přinese důstojnost věrnou svou láskou,
s Marií Annou vás dnes manželstvím spojuje Bůh!“

V těchto verších vyjádřil dobový poeta vše, co se od třetího sňatku Viléma z Rožmberka očekávalo. Tou vyvolenou byla Anna Marie Bádenská. Svatby, která se konala v Krumlově, se zúčastnil i Petr Vok. A ještě dlouho zde vzpomínali, jaký to byl hodokvas, kolik se toho vypilo a snědlo.

Jenomže hlavní cíl svatby, tedy očekávaný potomek jaksi stále nepřicházel. Vilém nelenil, a povolal porodní báby a léčitele z celého okolí. Chudák Anna Marie se musela podrobit různým dietám, potním kůrám, pít všeliké čaje nevalné chuti.

Anna Marie byla především velmi trpělivá a přijímala veškerá manželova přání s pokorou. Ten svou zesláblou choť, aby ji rozptýlil, vzal na okružní cestu po jižních Čechách. Po návratu to chvíli vypadalo, že se začalo blýskat na lepší časy. Vilém dokonce zapsal do kalendáře větu: „Pán Bůh rač štěstiti.“ Jenomže nešlo o těhotenství, ale „jakýsi otok“. Anna Marie zemřela pravděpodobně na rakovinu ženských orgánů v pouhých 21 letech.
žolík – vynález vulkanizace

„Když klobouk, tak z kaučuku!“ tvrdil americký vynálezce Charles Goodyear, Počátkem 19. století vypukla v USA „gumová horečka“. Co nebylo z gumy, nebylo „in“. Jenomže původní voděodolný materiál z Brazílie v mrazu ztuhnul na kost a v horku se roztékal. Převratný objev v tomto směru učinil právě Charles Goodyear, který vynalezl vulkanizaci, odstranil tak negativní vlastnosti gumy.

Stejně jako mnoho vynálezů, i tento vznikl náhodou. Goodyear se údajně jednoho dne vydal do místního obchodu a kousek gumy mu upadl na rozpálená kamna. Když gumu seškraboval, všiml si, že část z ní je najednou pružná. Vrhl se do experimentování, zjišťoval, jak dlouho a na jakou teplotu je třeba gumu zahřívat. A tak objevil vulkanizaci.
Do svého objevu se tak zamiloval, že zkoušel z gumy vyrábět všechno, i bankovky, šperky nebo lodě. Jeho převratný objev zasáhl do mnoha odvětví. Především pak do výroby pneumatik.

O co byl Goodyear šikovnější praktik, o to byl horší obchodník. A tak ho s patentem na vulkanizaci předběhl Angličan Thomas Hancock. Charles Goodyear zemřel v bídě. Pikantní je, že mu ještě do vězení pro dlužníky stačil poslat císař Napoleon III. Řád Čestné legie.

25. květen 1947 – Alena Hynková († 8. 4. 2014)

„Život se s ní nemazlil, jako nepřítel totalitního režimu přišla o zaměstnání. Přesto dokázala unést a řešit starosti jiných.“ Tak charakterizoval režisérku a scenáristku Alenu Hynkovou Fero Fenič. Právě s ním spolupracovala v 90. letech např. na cyklu Gen.

Po sametové revoluci jako pedagog na FAMU učila Alena Hynková mladé studenty i tomu, že je třeba místo pofňukávání přejít k činům. Sama vytvořila řadu dokumentů, které bez patosu podávaly svědectví nejen o těžkých dobách našich dějin, ale především o lidech, kteří se nebáli proti nátlaku a nesvobodě bojovat. Tak vznikl např. cyklus Ženy Charty 77, Neznámí hrdinové, nebo Několik vět.

Alena Hynková dokázala zachytit okamžiky skrze lidi a situace.
Tak tomu je např. ve skvělém snímku Má vlast nebo Pět začátků Jiřího Suchého.

„Nikdy jsem nepoznala člověka, který by s takovou statečností, pokorou a elegancí přijal svou konečnost,“ řekla o Aleně Hynkové její kolegyně a spolužačka z FAMU Olga Sommerová. Alena Hynková v pouhých 66 letech podlehla rakovině slinivky.

Kdo to byl?

Tentokrát se vás ptáme na rakouského herce, satirika a dramatika, který od poloviny 19. století působil v Divadle na Vídeňce. První velký úspěch tu slavila jeho hra Lumpacivagabundus. Vřele byly přijaty i další kusy, jako např. Namlouvání a ženění nebo Talisman.

Tento dramatik napsal přes osmdesát her. Mnohé měly a dodnes mají úspěch i u nás a patří do zlatého fondu divadelní tvorby. Čím to je? Asi proto, že jejich autor dokázal s humorem podávat a někdy i parodovat slabůstky i lišáctví svých postav.

Zdielať reláciu na Facebooku Späť na TV program
TOPlistTOPlist