Daruvarské děti
Daruvar je unikátním městem v jihovýchodní Evropě. Leží v Chorvatsku, přesto je to prakticky město české. Žije v něm 13 tisíc Čechů oproti 9 tisícům Chorvatů. Po celém městě slyšíte češtinu, čtete české názvy a česky se domluvíte i s mnohými Chorvaty. Češi tu vydávají vlastní časopis, organizují společenské akce, vydávají české knížky, najdete tu českou školku i školu.

V letošním roce si Češi v Daruvaru připomínají 20 let od vyhlášení samostatnosti Chorvatska. Po celém Chorvatsku hrdě připomínají, že to byla právě jejich stará vlast, Československo, kdo novou zemi jako první mezinárodně uznal. Ovšem vzpomínku na tu dobu jsou i daleko temnější. Rozpad bývalé Jugoslávie a vyhlášení samostatnosti Chorvatska rozpoutalo dlouhou a krvavou válku na Balkáně. Ani Daruvar se nevyhnul válečným hrůzám. Nikdo nevěděl, co bude zítra. Nikdo nevěděl, zda přežije a myšlenky všech směřovaly k dětem.

Češi z Daruvaru tehdy rychle zorganizovali několik konvojů, které mířily do Československa. Děti od nejútlejšího věku až po dospívající mířily do bezpečí. Ovšem především pro ty nejmenší to byl otřesný moment. Poprvé byli vytrženi ze své rodiny. Dospělí jim tvrdili, že jen na pár týdnů. Nakonec z toho byly čtyři měsíce.

Děti, které dosud neopustily svou nejbližší rodinu, najednou odjížděly daleko do "cizí" země a nikdo nevěděl, na jak dlouho. Ovšem ještě hůř než děti toto odloučení prožívali jejich rodiče. Už prvotní volba nebyla snadná. Mohli si dítě nechat u sebe. Ale ve válce. Anebo mohli rodiče dítě nechat odvézt do Československa. Dítě bylo v bezpečí. Ale nikdo z nich neměl jistotu, že se společně ještě setkají. Zda mezitím rodiče ve válce nezahynou.

Matky své děti v Československu párkrát navštívily. Prakticky všechny na tato setkání vzpomínají stejně. Radost ze setkání a krásné chvíle s dětmi vystřídalo zase loučení.

Božena Steinerová
Má německé občanství, židovské kořeny, narodila se v Českém Těšíně, na národnostně smíšeném Těšínsku, jako dítě sedmihradské klavíristky a českého právníka a zároveň houslisty. Vystudovala pražskou hudební fakultu AMU, dál studovala na moskevské konzervatoři P. I. Čapkovského, v Budapešti a ve Vídni.

Od roku 1975 intenzivně koncertuje v Londýně, Paříži, Berlíně, Mnichově, Kolíně nad Rýnem, Bambergu, Moskvě, Singapuru, Tokiu a jinde. Řada jejích interpretací je nahrána na CD. Jejími partnery při nahrávkách jsou významní dirigenti (mj. J. Bělohlávek, E. Gracis, O. Trhlík) a hudební tělesa (např. Česká filharmonie, Pražští symfonikové, Symfonický orchestr Čs. rozhlasu, Dresdner Staatskapelle). V roce 1985 Božena Steinerová emigrovala do Německa. Tam intenzivně prohlubuje svoje interpretační umění na četných koncertech a nahráváním především pro německý a japonský rozhlas. Zároveň pedagogicky působí na Universitě v Regensburgu.

Její jméno je znakem vrcholné profesionality. Důležitým rokem pro její umělecké zrání byl roční pobyt v Izraeli. V roce 1994 se Božena Steinerová vrátila do vlasti. Stále hodně vystupuje - např. ve Spojených státech koncertovala a pořádala mistrovské kursy, na Novém Zélandu, v Itálii. Na tchajwanské universitě působila jako hostující profesorka a také v sále Filharmonie v Tchaj-pej premiérovala koncert Petra Ebena.