Dokumentární trilogie o Tomáši Garrigue Masarykovi, jehož životní cestou poutavě provází autor scénáře Zdeněk Mahler (1997). Režie Z. Tyc
V posledním díle dokumentárního cyklu představí průvodce pořadem Zdeněk Mahler osudy T. G. Masaryka v prezidentském úřadu. Moderní poválečné Československo bylo jeho celoživotním dílem, které svědomitě řídil a vnímal jej jako živoucí laboratoř demokratických principů. Mladá republika si musela poradit s řadou problémů - ať už šlo o poválečný nedostatek mužů, věčně citlivou německou otázku, rodící se opozici v čele s K. Kramářem či vzestup radikalistických sil ve třicátých letech. I přes tyto potíže zůstávala Masarykova politická i morální autorita neotřesena a země po dobu jeho vlády byla zárukou stability v čím dál bouřlivějším středoevropském prostoru.
Zdeněk Mahler se zaměří na výmluvné a obecně nepříliš známé detaily Masarykovy vlády, jež dokáží důvěrně a živě přiblížit jeho osobnost a vyhnout se tesání chladného mramorového pomníku. Představí například Masarykův přísný denní režim, v němž byly jen krátké momenty pro odpočinek, jeho blízké vztahy s obyvatelstvem obce Lány, již si vyvolil za své druhé sídlo, či osudový okamžik, v němž sám silou vlastní osobnosti dokázal zabránit atentátu. Mahlerovo vyprávění končí přijetím Mnichovského diktátu rok po prezidentově smrti, který mnozí vnímali a vnímají jako konečný důkaz selhání celé Masarykovy státní koncepce. V ten okamžik je místo pro vlastní zvážení poskytnutých podnětů a argumentů. Vyjádření světových státníků a literátů o Masarykovi však smazat nelze. Slavný dramatik G. B. Shaw například pronesl: "Kdyby vznikly Spojené státy evropské, jako jediného prezidenta si dokáži představit Masaryka."