Asijský ostrov, který se z vojenské diktatury proměnil v ekonomického tygra, nabízí kromě nádherné přírody a obrovského pokladu čínských císařů i jednu z nejvynalézavějších kuchyní na světě (2002). Scénář a režie J. D. Novotný
Ostrov ve tvaru doutníku uprostřed Čínského moře je velký jako Morava, a i když tři čtvrtiny jeho území pokrývají hory, žije na něm jedenadvacet milionů lidí. Dnes se na něm rozkládá Čínská republika, kterou založili odpůrci komunistického režimu Mao Ce-Tunga během občanské války na sklonku čtyřicátých let, nicméně od té doby ji většina zemí světa oficiálně neuznává. Život na ostrově měl ovšem po desetiletí daleko k demokracii. Vládl zde autoritativní vojenský režim a až do osmdesátých let zde trval výjimečný stav. Dnes je situace zcela jiná, jelikož Tchaj-wan disponuje nejvyššími devizovými rezervami na světě a díky orientaci ekonomiky na výrobu nejmodernější techniky patří k asijským hospodářským tygrům. Jde nicméně i o zemi plnou tradic - ačkoliv jí patří přední místo ve vývozu osobních počítačů, je tu také přes pět tisíc hojně navštěvovaných chrámů. Pokud se ocitnete v pět nebo v šest hodin ráno v místním parku, uvidíte stovky hromadně cvičících či tančících lidí. Život zde plyne v harmonii a v úctě k staletým hodnotám a jen tak se nenechává strhnout zběsilým tempem moderní civilizace a honby za ziskem.