Cestování po Tunisku od hlavního města Tunis až po městečko v poušti Matmata. Po krátkém úvodu a obrazovou mozaikou nejrůznějších podob země na severu Afriky se vydáme na cestu do vnitrozemí, protože Tunisko nejsou jen přívětivé hotely, písčité pláže a hezké koupání v moři. Bohatá flora se střídá s vyprahlou krajinou, kam zavítají jen velbloudi.

Když severní Afriku ovládli Arabové, postavili tady hned mešitu, která nám dokládá vyspělost islámského umění. Ve městě Kairouan ji určitě stojí za to navštívit. Poněkud neobvyklý pohled se naskytne hned na rozlehlém dvoře, protože část areálu je složena z fragmetů antických staveb. Jiným druhem islámského stavitelského umění byl ribat, v podstatě opevněný klášter, který zahlédneme ve městě Sousse.

Pokud pojedeme dál na jih, pak skutečnou Afriku najdeme u města Nefta, kde je menší oáza s palmami, nebo v Matmatě, kde se ještě donedávna bydlelo pod zemí. Dnes tato obydlí troglodytů slouží jen pro potěchu turistům. Jiným druhem oázy je Tamerza, opuštěná oáza v horách, kterou lze obdivovat z terasy moderního hotelu.

Antických památek je v Tunisku celá řada. Patří mezi ně například Thuburbo Majus, bývalé antické město, nebo Sbeitla se zachovalou Antoniovou bránou, Jupiterovým chrámem a vodní cisternou. Rozsáhlým komplexem je bývalé město Thuga, nyní Dougga, kde je zachované antické divadlo, opodál jsou zbytky lázní i původní dlážděné ulice. Jinou význačnou památkou je El Jem - kolosseum, jež si nezadá se svým římským vzorem. Ve všech těchto městech byly nádherné mozaiky, z nichž velká část byla převezena na okraj hlavního město do muzea Bardo, jehož návštěvu by si nikdo neměl nechat ujít.

Závěrem se ještě pár záběry podíváme na avenue Bourghiba, tepnu města Tunis a skončíme na pahorku Byrza, kde si můžeme připomenout francouzského krále Ludvíka Svatého, který při dobývání města roku 1270 zde zemřel na mor. Dnes tu stojí nejen stejnojmenná katedrála, ale i socha a náhrobní kámen v blízkém sousedství. Na protějším pahorku je pak rezidenční čtvrt Sidi Bou Said s proslaveným schodištěm k moři, kudy kdysi kráčela filmová hrdinka Angelika, abychom se tady rozloučili na pokraji mořského příboje.