Petr Marcinčák pěstuje víno na vlastních vinicích o rozloze 110 hektarů v katastrech pěti vinařských obcí okolo Novosedel na Mikulovsku. Vinice se nacházejí na mimořádných polohách v nejteplejší oblasti České republiky. Kvalita novosedelských vín je dána výjimečností půdy, která je na zdejších tratích většinou tvořena štěrkem, pískem a jílem s velkým obsahem vápencových valounů a mimořádným mikroklimatem vytvářeným řekou Dyjí. Jednotlivé vinice nesou historicky doložené názvy - Stará hora, Růžová hora, U božích muk, Nad sklepy, Slunečná, Kamenný vrch nebo Janův vrch. Prokazatelně je doloženo, že víno se v okolí Novosedel pěstuje od 16. století.

Jožka Šmukař: "Občas jsou některé moravské vinařské lokace srovnávány se zahraničními. Našla by se taky tady nějaká paralela?"

Petr Marcinčák: "Geologické podloží novosedelských viničních tratí tvoří z velké části třetihorní mořské sedimenty a toto podloží je například srovnatelné s oblastí Médoc v Bordeaux".

Vinař Petr Marcinčák pozval hosty do pergoly vedle svého sklepa a rozlévá jim Rulandu bílou z viniční tratě Stará hora. Ochutnává moderátor pořadu a zpěvák Jožka Šmukař, televizní režisér Biser Arichtev, jeho žena herečka Veronika Arichtevová a kulinářský odborník Alois Šacl.

Víno všem chutná skvěle. Možná i proto, že je opatřeno značkou VOC. To znamená, že jde o víno s garancí původu z konkrétního terroir, o víno vysoké kvality a originality. Víno vyráběné pouze z vybraných a registrovaných viničných tratí a vykazující originální regionální charakter. Je to návrat k tradičnímu značení vína.

Po tom, co se u nás, ale i v cizině vína označovala přívlastky podle cukernatosti, například vína jakostní, kabinetní, pozdní sběr, výběr z hroznů atd., se moravští a čeští vinaři vrátili k informaci nejen o kvalitě a charakteru vína, ale hlavně k místu původu. To je velmi podstatné, protože to zabraňuje falšování tuzemských vín. Podobný systém jako my mají ve Francii, v Itálii nebo v Rakousku.

VOC úzce souvisí s tématem bio vína. Jsou to spojené nádoby, protože cílem je kvalitní víno. Biovíno se zrodilo už v padesátých letech minulého století ve Švýcarsku a Německu. Největší biovinice leží ve Francii, Itálii, Španělsku, Řecku a Německu.

U nás se začínalo mnohem později, ale mnozí vinaři už ekologické hospodaření zavádějí a celková plocha biovinic přesáhla 400 hektarů.

Zájem o pěstování čisté vinné révy stoupá a naši spotřebitelé přicházejí biovínům na chuť. Biovíno je bohatší v chuti a vůni a mnohem více se v něm projevuje terroir. To je velmi důležitý atribut, o kterém se v souvislosti s biovínem často mluví. Ve víně je charakteristická kořenitost vzešlá přímo z půdy.

Hostitel dalšího pořadu cyklu Vínečko Petr Marcinčák nabídl ještě celou řadu dalších témat. Třeba srovnání vín ledových, slámových či botrytických. Také všichni jeho hosté diskutovali.

Pořad rytmizují moravské lidové písničky v podání Šmukařovy cimbálové muziky.

Ale to hlavní je samozřejmě víno.

Kdysi dávno řekl o vínu slavný spisovatel Robert Louis Stevenson, a ten určitě věděl, o čem mluví... Víno je poezií v lahvi...

Tak si pojďme při tomhle krásném citátu a ochutnávání taky trochu zaveršovat...