Důvěru v někoho mít nebo si ji získat, bývá někdy obtížné. Ztratit ji naopak můžeme během vteřiny. Dobře to ví Láďa, Monika i Jarda, proto přicházejí do Pošty. Režie M. Dvořáček
Láďa je velký sympaťák. Nemá sice vizáž hollywoodské hvězdy, ale svým milým a pozitivním vystupováním si každého získá. Někdo jiný v jeho těle by se možná ostatních stranil, ale Láďa už dávno pochopil, že takovou strategií by si život nevylepšil. Svádí totiž celoživotní boj. Boj se svou nadváhou. Koho tedy hledá v Poště? Nehledá nikoho. Chce se podělit o úskalí, která musí překonávat a naopak poděkovat ženě, která má na jeho rozhodnutí o změně v životě velkou zásluhu.
Monika je tentokrát vyslancem. Vyslancem své nemocné maminky, která by po mnoha letech ráda viděla svého nejmladšího bratra. Moničině mamince je 80 let a cestovat už nemůže. V mládí se hodně podílela na výchově svých tří mladších bratrů a měla k nim blízký vztah. Dva z bratrů již zemřeli v mladém věku na zhoubnou nemoc, o třetím Františkovi již dlouhé roky neví nic. Maminčin ztracený bratr je Moničiným strýcem. Přesto, že se s ním ani s jeho rodinou Monika nikdy osobně nesetkala, věří, že ji ani strýc, ani jeho děti neodmítnou a přání její maminky jejím prostřednictvím vyslyší. Monika jen ví, že strýc František měl dceru a právě po ní dostala Monika své jméno.
Jarda je mladý muž, přesto má za sebou velmi pestrou minulost. Zažil leccos špatného, za mnoho průšvihů si může sám. Jaký by však jeho život byl, kdyby mu v šesti letech nezemřela maminka? Malý kluk, který vyrůstal jen s tátou, bez vlivu jakékoli ženy, řešil problémy po svém a své lepší já úplně potlačil. Našel ho v sobě až díky své partnerce a díky dětem, které spolu vychovávají. Jarda pochopil, že život nejsou jen problémy, ale i radost. Jsou však situace, kdy jen dobrá vůle nestačí a kdy je skvělé mít přátele, kteří se neptají "proč jsi selhal?", a prostě pomohou. Jarda dobře ví, že bez takových lidí by dnes nebyl tam, kde je. Věřili mu i v době, kdy ostatní pochybovali.