Renesanční zámek s arkádovým nádvořím patří k nejčistším a nejpůsobivějším příkladům české renesance (1998). Scénář a režie S. Radun
Dominantou jihomoravského městečka Bučovice je renesanční zámek se čtyřmi věžemi, jenž zvnějšku působí strohým, až pevnostním charakterem. Byl postaven v letech 1575-1585 Janem Šemberou z Boskovic a jako jeden z mála renesančních zámků u nás není přestavbou středověkého sídla. První úžas v návštěvníkovi vzbudí vstup na nádvoří lemované působivými třípatrovými arkádami s celkem 96 štíhlými sloupy. Ozdobou nádvoří je manýristická Bakchova fontána, jež je považována za nejkrásnější kamennou kašnu ztvárněnou v tomto slohu u nás. Ještě větší úžas pak vyvolají interiéry zámku s ojedinělým souborem nástěnných fresek, které zdobí tematicky pojaté pokoje a reprezentační místnosti. Fascinuje především Zaječí pokoj, na jehož stěnách jsou v Evropě ojedinělé motivy převráceného světa, v němž zajíci převzali nadvládu nad lidstvem. Jeden ze sálů pro změnu v pěti malbách na klenbě personifikuje pět lidských smyslů. Od konce 17. století zámek přestal sloužit jako panské sídlo a byl určen k administrativním účelům, i díky tomu se zachoval v téměř původní podobě, jelikož jeho interiéry nepodléhaly dobovým módám šlechtického bydlení.